Entamoeba histolytica
(přesměrováno z Améba)
| Entamoeba histolytica | |
| Entamoebidea | |
| Entamoebidae (měňavkovití) | |
 Trofozoity s ingestovanými erytrocyty | |
| Výskyt | kosmopolitní, nejvíce rozvojové země (Mexiko, Vietnam, Indie, Egypt) |
|---|---|
| Onemocnění | amébóza |
| Infekční stadium a způsob nákazy | cysta – orofekální přenos |
| Diagnostika | klinický obraz, anamnéza, mikroskopický průkaz ve stolici, kultivace, sérologie, PCR |
| Terapie | asymptomatické nosičství: metronidazol + tetracyklin + Endiaron |
| MeSH ID | D004748 |
Entamoeba histolytica je jeden z nejrozšířenějších lidských parazitů. Vyskytuje se kosmopolitně, nejvíce v rozvojových zemích (Mexiko, Vietnam, Indie, Egypt), kde je rozšířená díky špatné hygieně a teplému a vlhkému klimatu. Hlavním hostitelem je člověk, ale infikováni mohou být vzácně i psi, kočky a hlodavci. Přenáší se alimentární cestou značně odolnými cystami (fekálním znečištěním potravin a pitné vody). Nemá mezihostitele ani zvířecí rezervoár. Pokud napadne střevní sliznici, způsobuje střevní amébózu, invazivní kmeny mohou proniknout do tkání a způsobit extraintestinální amébózu. Většina infekcí je formou asymptomatického nosičství, pouze 10 % onemocnění je symptomatických. U dětí je invazivní amébóza velmi vzácná.[1]
Morfologie[upravit | editovat zdroj]
Entamoeba histolytica patří mezi Protozoa, Rhizopoda (měňavky).
Faktory virulence: adhesin – lektin Gal/GalNAc, amébapor, cysteinové proteázy.
Trofozoit[upravit | editovat zdroj]
- Aktivní pohyblivé stadium,
- měňavka, obvykle 15–30 μm v průměru, invazivní kmeny jsou o něco větší[1],
- jedno jádro s velmi malým centrálním karyosomem,
- 1. forma minuta – žije v lumen tlustého střeva, kde se živí bakteriemi
- může encystovat nebo se za určitých okolností změnit ve forma magna (stres hostitele, změna střevní mikroflory)
- 2. forma magna – není schopná encystovat – slepá vývojová linie
- schopna napadat buňky střevního epitelu,
- destrukce bb. kontaktní cytolýzou a proteolyt E,
- tvoří se hluboké do submukózy zasahující ulcerace (charakt. tvar široké lahve s úzkým hrdlem)
- v lézi se živí tkáňovou drtí a erytrocyty,
- hematogenním rozsevem do dalších orgánů (játra, plíce, mozek, slezina) – vznikají druhotné léze (v infikovaných tkáních trofozoity, nikdy ne cysty)
Cysta[upravit | editovat zdroj]
- Infekční stádium,
- kulovitý tvar, 1–4 jádra,
- rezistentní stěna z chitinu – odolná vůči vnějším vlivům,
- vylučována se stolicí.
Životní cyklus[upravit | editovat zdroj]
Infekce se přenáší pozřením cyst fekálně kontaminovaným jídlem. Cysta je odolná vůči žaludečním šťávám a putuje do tenkého střeva, kde excystuje. Dělí se na 4 a poté na 8 améb, které putují do tlustého střeva. Většina améb (forma minuta) se živí bakteriemi ve střevě a ve formě cyst je vylučována stolicí, ale při větším množství infekce se některé přichytí ke sliznici a vytváří léze o tvaru široké láhve s úzkým hrdlem (forma magna).[1]
Životní cyklus ve zkratce:
Pozření cysty → excystace v tenkém střevě → pomnožení trofozoitů v tlustém střevě (forma minuta) →:
- → encystace v kolon descendens (jednojaderná cysta → čtyřjaderná cysta) → vyloučení cyst stolicí.
- → forma magna (invazivní).
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Akutní infekce: těžké průjmy, dyzenterie, bolesti břicha vpravo (cékum)
- nebývá provázena horečkou ani PMN leukocytózou,
- komplikace: toxické megakolon, amébová apendicitida, perforace střeva, perforace do dutých orgánů, masivní hemoragie, amébom (granulom),
- chronická infekce: epizody dyzenterie s krví a hlenem ve stolici, zácpa,
- extraintestinální infekce: abscesy v játrech, plicích a v mozku,
- jaterní absces – zvětšení jater, horečka, hubnutí, bolesti v pravém podžebří,
- pneumonitis, encephalitis,
- neléčená amébóza může být smrtelná.
| Klinická forma | Stolice | Parazitologický nález |
|---|---|---|
| Asymptomatická kolonizace tlustého střeva | Stolice formovaná | Cysty |
| Nedysenterická kolitida | Stolice řídká | Trofozoity „minuta“ |
| Amébová kolitida = dysenterie | Stolice řídká – tekutá s krví a hlenem | Trofozoity „magna“ |
| Chronická amébová kolitida | Stolice formovaná nebo řídká | Cysty, Trofozoity „minuta“ |
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Klinický obraz, anamnéza a epidemiologie,
- mikroskopická – průkaz trofozoitů (do 1 hod.) a cyst (do 24 hod.) ve stolici v nativním a barveném preparátu,
- kultivační – na speciálních médiích,
- sérologická – průkaz IgG (nepřímá hemaglutinace, nepřímá imunofluorescence, ELISA) – pozitivní pouze při extraintestinální amébóze,
- PCR – čerstvá nefixovaná stolice.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Lék volby: metronidazol (Entizol) 3× 750 mg p.o. (3× 10–15 mg/kg) 5–7 dní (střevní); 10 dní (jaterní),
- asymptomatické nosičství: metronidazol (3× 500 mg 10 dní) + tetracyklin (4× 500 mg prvních 5 dní) + Endiaron (3× 250 mg následujících 5 dní),
- extraluminální formy – 5-nitroimidazoly; těžké případy + tetracyklin,
- jaterní abscesy – medikamentózně, ev. chirurgicky.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Microbiology and Immunology on-line (with many pictures)
- Parasite Image Library
- Entamoeba histolytica (česká wikipedie)
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c Univesity of South Carolina, School of Medicine. Microbiology and Immunology On-line : PARASITOLOGY [online]. Poslední revize 2010, [cit. 2010-09-05]. <http://www.sc.edu/study/colleges_schools/medicine/education/basic_science_departments/pathology_microbiology_and_immunology/index.php,>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.
