Aminokyseliny

Z WikiSkript

Aminokyseliny jsou organické kyseliny obsahující nejméně jednu aminovou (-NH2) a karboxylovou (-COOH) skupinu. Jsou základní stavební složkou proteinů. Biologické vlastnosti proteinů jsou dány druhem aminokyselin, jejich pořadím a jejich vzájemnými prostorovými vztahy. Ačkoliv se v přírodě vyskytuje více než 300 aminokyselin, pouze 20 z nich se objevuje v proteinech výhradně ve formě L-α-aminokyselin (kromě glycinu, který nemá chirální uhlík). Tyto aminokyseliny se označují jako biogenní aminokyseliny nebo proteinogenní aminokyseliny.

Vlastnosti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reaktivita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Karboxylová skupina a aminoskupina jsou nositeli všech reakcí, které je možné očekávat. Vytvářejí soli, probíhá na nich esterifikace, acetylace, dále dekarboxylace (odstranění karboxylové skupiny), deaminace (odstranění aminové skupiny). Mohou se přesouvat aminové skupiny z jedné molekuly na druhou (transaminace). Nejdůležitější reakcí je vznik peptidové vazby, kde reagují α-karboxylová skupina jedné aminokyseliny s α-aminovou skupinou druhé za odštěpení molekuly vody.

Rozpustnost[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Aminokyseliny jsou velmi snadno rozpustné v polárních rozpouštědlech (voda, etanol), jsou nerozpustné v nepolárních rozpouštědlech (benzen, hexan ether).

Elektrochemické vlastnosti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Aminokyseliny obsahují přinejmenším dvě disociovatelné skupiny, -COOH (kyselý charakter) a -NH2 (zásaditý charakter).

  R-COOH \rightleftharpoons R-COO + H+
  R-NH3+ \rightleftharpoonsR-NH2 + H+ 

Při pH krve (7,4 resp. 7,1), existují karboxylové skupiny jako ionty R-COO a většina aminoskupin jako R-NH3+. Vzniká tak amfiont, obojetný iont, který nese kladný i záporný náboj.

Isoelektrický bod je taková hodnota pH, při které má aminokyselina nulový volný elektrický náboj (amfiont). Isoelektrické pH u aminokyselin, které mají dvě disociovatelné skupiny, leží uprostřed hodnot pK na obou stranách izoiontového uspořádání:

       pI = (\frac{pK_1 + pK_2}{2}\,) 

Biogenní aminokyseliny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kombinací těchto 20 (ve skutečnosti 21) biogenních aminokyselin jsou tvořeny všechny známé bílkoviny.


Aminokyseliny s alifatickým postranním řetězcem


S karboxylovou nebo amidovou skupinou na postranním řetězci (kyselé skupiny)


S aminovou skupinou na postranním řetězci (basické skupiny)


S aromatickým jádrem nebo hydroxylovou skupinou na postranním řetězci


Se sírou v postranním řetězci


Iminokyseliny


21. aminokyselina

Esenciální aminokyseliny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Esenciální jsou ty, které si tělo nedokáže samo vytvořit (obsahují řetězce, které tělo nedokáže zpracovat). Jsou to: valin, leucin, izoleucin, fenylalanin, tryptofan, lyzin, methionin a threonin. U esenciálních aminokyselin jsme tedy odkázáni na jejich příjem v potravě nebo na jejich suplementaci (cílené užívání prostřednictvím doplňků).

Neesenciální aminokyseliny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neesenciální aminokyseliny tělo vytvořit dokáže a tím i částečně pokrýt jejich potřebu pro organismus.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MURRAY, Robert K, et al. Harperova Biochemie. 4. vydání. Jinočany : Nakladatelství H+H, 2002. 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
  • KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chémia II. v kocke. 1. vydání. Havlíčkův Brod : Fragment, 1996. 135 s. ISBN 80-88879-97-3.


Šablona:Navbox - aminokyselina