Anestezie na tuber maxillae

Z WikiSkript

Anestezie na tuber maxillae je jednou ze základních svodných anestezií v horní čelisti. Používá se zejména při rozsáhlých extrakcích molárů nebo při chirurgickém výkonu v dané oblasti v kombinaci s anestezií na nervus palatinus major. V praxi se pro jednoduchou extrakci molárů častěji používá infiltrační anestezie.

V oblasti tuber maxillae vycházejí z kosti nervi alveolares posteriores z nervus maxillaris (druhá větev n. V). Najdeme je v úrovni distální části třetích molárů, přibližně 2 cm nad okrajem alveolu horní čelisti.

Rozsah anestezie[upravit | editovat zdroj]

Všechny tři stálé moláry (6, 7, 8) s přilehlou vestibulární sliznicí a periostem. pozn. V oblasti M1 může být inervace částečně z nervi alveolares superiores mediales z nervus infraorbitalis.

Provedení anestezie[upravit | editovat zdroj]

Při přivřených ústech pacienta. Místo vpichu je v oblasti nejvyšší části horního vestibula distálně od crista zygomaticoalveolaris, což odpovídá oblasti distální M2. Jehlou směřujeme dorzálně, kraniálně a mediálně v kontaktu s kostí. Ve hloubce 2 cm aspirujeme a deponujeme 1,5 ml anestetika.

tuber maxillae

Nástup anestezie[upravit | editovat zdroj]

Cca 3–5 minut.[1]

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Poškození plexus pterygoideus s rozvojem hematomu. V tomto případě je nutná komprese, ledování. Je nebezpečí infikace hematomu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Svodné anestezie v HČ:

Svodné anestezie v DČ:

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ŠČIGEL, Vladimír. Lokální anestezie v praxi zubního lékaře. 1. vydání. Praha : Quintessenz, spol. s.r.o, 0000. 0 s. ISBN 80-903181-4-2.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • PAZDERA, Jindřich. základy ústní a čelistní chirurgie. 1. vydání. Olomouc : Universita Palackého v Olomouci, 2007. 0 s. ISBN 978-80-244-1670-0.