Aortální stenóza

Z WikiSkript
Aortální stenóza – revmaticky postižené srdce

Stenóza (zúžení) aorty se vyskytuje ve třech lokalizacích ve vztahu k aortální chlopni: subvalvulární, valvulární (nejčastější) a supravalvulární. Difuzní zúžení ascendentní aorty je nazývané hypoplazií.

Stenóza je nejčastěji vrozená, ale může vzniknout také na podkladě degenerativních změn (často na vrozené bikuspidální chlopni) či po prodělané revmatické endokarditidě jako součást kombinované aorto-mitrální vady. Stenóza aorty představuje překážku odtoku krve z levé komory, způsobuje koncentrickou hypertrofii levé komory, subendokardiální fibrózu a následně ischémii.

Kritické zúžení u novorozence má podobné příznaky jako hypoplastické levé srdce:

V pozdějším věku může být aortální stenóza asymptomatická, její první projevy jsou pak až synkopy nebo náhlé úmrtí. Synkopy jsou způsobené kritickým poklesem minutového výdeje při námaze nebo obstrukcí výtokové části levé komory. Nebezpečnou známkou ohrožení náhlou smrtí je vývoj ischemických EKG projevů. V přirozeném průběhu dochází časem k aortální regurgitaci.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zvedavý úder hrotu (hypertrofie levé komory).
  • Hmatný vír nad aortálním ústím.
  • Otupená I. ozva.
  • Časný systolický klik na hrotu a nad aortou (pokud chlopeň není kalcifikovaná).
  • Ejekční systolický šelest nad aortou, crescendo-decrescendový, s propagací do karotid.
  • Tep: puls pomalý, špatně hmatný (pulsus parvus et tardus), malé systolicko-diastolické rozpětí TK.

Mezi klinické trias patří:

  1. stenokardie,
  2. námahová dušnost,
  3. synkopy a arytmie.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zasahujeme jen v případech s větším systolickým gradientem nebo při vývoji ischemických změn na EKG.
  • První krok léčby: balónková valvuloplastika.
  • Operaci indikujeme v případě neúspěchu valvuloplastiky, při potřebě náhrady chlopně, v případě sub- nebo supravalvulární stenózy. Výsledek vydrží řadu let, vzhledem k časté abnormální anatomii chlopně je tendence k restenóze a k následnému vývoji regurgitace.

Prevence komplikací – hlavně předcházíme komplikacím endokarditidy – důležitá je řádná léčba respiračních infektů. Dětem se nedoporučuje větší jednorázová zátěž.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroje[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, et al. Speciální patologie. I. díl, Patologie oběhového, krevního, mízního a dýchacího ústrojí. 3. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 98 s. s. 23. ISBN 80-246-0951-7.