Apnoe (novorozenec)

Z WikiSkript

Apnoe, neboli apnoická pauza, je vynechání dechu trvající déle než 20 vteřin s poklesem saturace O2 (cyanózou) nebo i bradykardií (tepová frekvence < 100/min.). Často se objevují u nedonošenců jako tzv. idiopatické apnoe způsobené nezralostí dechového centra.[1]

Druhy apnoe dle etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Obstruktivní

Chybí průtok vzduchu, ale dýchací pohyby jsou zachované. Nejčastěji jsou pharyngeálního původu, mezi provokující faktory patří mmj. pronační poloha = poloha na břiše a flexe hlavy. Další příčiny: zahlenění dýchacích cest, stenózy, atrézie, komprese dýchacích cest.

Centrální (nejčastější)

Chybí průtok vzduchu i dýchací pohyby. Příčiny: nezralost, medikace matky nebo dítěte, sepse, vrozené srdeční vady, CNS inzulty – VVV, trauma, krvácení, záněty, křeče, hypotermie/hypertermie, šok, asfyxie, anémie. Metabolické příčiny – acidóza, hypoglykemie, hypokalcemie, hyponatremie, DPM.

Smíšené

Začínají většinou jako periferní s následnou centrální poruchou dýchání. Nejčastěji jsou spojené s průvodní bradykardií.

Reflexní

Příčina: GER – prostředníkem je zde n. vagus.

Idiopatické

Přerušení dýchání na více než 15–20 s bez jasné patologické příčiny. U nedonošenců, kteří nemají zcela vyvinutá axodendritická spojení respiračních neuronů v mozkovém kmeni – reagují na hypoxii apnoickou pauzou namísto hyperventilace. Časté u dětí s porodní hmotností pod 1000 g, výskyt ustupuje po 36. týdnu postkoncepčního věku.

Pozn.: každé apnoe u novorozence narozeného v termínu je třeba považovat za patologické.

Symptomatické

Způsobené intrakraniálním krvácením, Syndrom dechové tísně (pediatrie), sepsí, aspirací, abúzem drog u matky, obstrukcí dýchacích cest, pneumonií, meningitidou[2][1]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Apnoická pauza, cyanóza, hypotonie, bradykardie.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

„Baby sense monitor“, monitorace životních funkcí, pulsní oxymetrie, (je třeba vyloučit pauzy trvající < 10 sekund, které často provázejí krmení, defekaci nebo pohyby novorozence[2]).

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Všeobecná opatření:
    • termoneutrální prostředí (cave! hypotermie),
    • správná poloha hlavy (cave! anteflexe),
    • orogastrická sonda preferována před nasogastrickou,
  • taktilní stimulace,
  • kauzální léčba příčiny,[2].


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 14. ISBN 978-80-247-2525-3.
  2. a b c HAVRÁNEK, Jiří: Respirace.