Brucelóza

Z WikiSkript

(přesměrováno z Bangova nemoc)

Brucelóza
Brucellosis
Brucellosis
Brucella melitensis na krevním agaru
Brucella melitensis na krevním agaru
Původce B. abortus (skot), B. suis (prase), B. melitensis (kozy, ovce), B. canis (psi)
Přenos přímý kontakt s exkrety, kontaminací potravin
Inkubační doba po 2–4 týdnech (někdy až po 2 měsících)
Klinický obraz vysoká horečka, postižení kloubů, bolesti hlavy, svalů
Diagnostika kultivace, sérologie
Léčba kombinací antibiotik
Komplikace postižení srdce, varlat, CNS, jater apod.
Očkování komerční vakcína pro člověka neexistuje
Klasifikace a odkazy
MKN A23
MeSH ID D002006
MedlinePlus 000597
Medscape 213430

Brucella spp.[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Brucella spp..

Bakterie rodu Brucella jsou Gram-negativní, nepohyblivé tyčinky. Patří mezi striktně aerobní bakterie a rostou pomalu na krevním agaru. Uvnitř hostitele působí jako fakultativní nitrobuněčné patogeny.

Epidemiologie, přenos a symptomy[upravit | editovat zdroj]

Brucella spp.

Brucelóza je primárně onemocněním zvířat a napadá orgány bohaté na cukr erythritol (mléčné žlázy, děloha, nadvarle atd.). Organismus se vyskytuje v těchto zvířecích orgánech a způsobuje infertilitu, sterilitu, mastitidu, potraty, nebo je pouze přenášen. Lidé, kteří se vystavují blízkému kontaktu s nakaženými zvířaty (pracovníci na jatkách, veterináři, farmáři, pracovníci v mlékárenství), jsou ohroženi brucelózou. Celosvětový výskyt je asi 500 000 případů ročně. Jsou známy 4 druhy brucel, které způsobují onemocnění člověka:

  • B. abortus (skot),
  • B. suis (prase),
  • B. melitensis (kozy, ovce)
  • B. canis (psi).

Ačkoli byla brucelóza vymýcena ve většině rozvinutých zemí světa, stále ji nacházíme v mnoha rozvojových zemích. B. abortus a B. canis způsobují mírně hnisavé horečnaté infekce, zatímco B. suis je příčinou těžších hnisavých infekcí, které mohou vést až ke zničení lymforetikulárního systému a ledvin. B. melitensis způsobuje nejtěžší onemocnění, které je protrahované a má tendenci k návratu. Bakterie proniká do člověka (hostitele) přes sliznici orofarnygu (polknutí, inhalace), odřenou kůži či přes spojivku. Obyčejně se nákaza uskutečňuje přímým kontaktem s kontaminovaným materiálem, ale může k ní dojít i při požití nepasterizovaného mléka a mléčných produktů. Bakterie jsou pohlceny neutrofilními granulocyty a monocyty a soustředěny v místních lymfatických uzlinách, kde uvnitř buňky proliferují. V případě, že bakterie nejsou destruovány či uloženy v uzlinách, jsou odsud uvolňovány, což vede k bakteriémii. Organismy migrují do dalších lymforetikulárních orgánů (slezina, kostní dřeň, játra, testes). To je doprovázeno nakupením granulační tkáně a tvorbou mikroabscesů. Mezi příznaky onemocnění patří horečka, zimnice, pocení, únava, myalgie, svalová slabost a nechutenství. Často jsou postiženy také klouby. Brucelóza může být akutní nebo chronická. Fatální případy (0–3 %) jsou spojeny se vznikem endokarditidy.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Příznaky souvisejí s přítomností bakterií v organismu a objevují se po 2–4 týdnech (někdy až po 2 měsících) po expozici nákaze. Během pobytu ve fagolyzosomu, B. abortus uvolňuje 5'-guanosin a adenin, jež mohou inhibovat degranulaci peroxidázy, a tak zabraňuje svému zničení. Intracelulární setrvávání bakterií vyústí ve vznik granulačního ložiska a poškození tkáně hypersenzitivními reakcemi (většinou typu IV).

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Diagnóza je založena na déletrvající přítomnosti vysoké, mnohdy undulující horečky, bolesti svalů, kloubů a epidemiologické anamnéze pacienta (kontakt se zvířaty atd.). V diagnóze se používá kultivace (vzorky krve, krví obohacená média) a sérologie (k následnému potvrzení diagnózy).

Prevence a léčba[upravit | editovat zdroj]

Léčí se obvykle kombinací antibiotik, např. doxycyklin s gentamicinem nebo streptomycinem, kotrimoxazol s gentamicinem.

Preventivní opatření jsou založena na tlumení nákazy u zvířat a dodržování veterinárně-hygienických zásad. Komerční vakcína pro člověka neexistuje.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • GILLESPIE, SH a KB BAMFORD. Medical Microbiology and Infection at a Glance. 1. vydání. London : Blackwell Science, 2000. ISBN 978-1405111737.
  • BERAN, GW a KB BAMFORD. Handbook of Zoonoses, Section A: Bacterial, Rickettsial, Chlamydial and Mycotic. 2. vydání. Florida : CRC Press, 1994. ISBN 978-0849332050.