Burkholderia pseudomallei

Z WikiSkript
Burkholderia pseudomallei
Burkholderiaceae
Burkholderia
Kolonie Burkholderia pseudomallei na krevním agaru
Kolonie Burkholderia pseudomallei na krevním agaru
Morfologie G− tyčinka
Vztah ke kyslíku striktně aerobní
Kultivace běžné kultivační půdy
Faktory virulence polysacharidové pouzdro
Přenos vdechnutí kontaminovaného prachu, kožní oděrka, požití kontaminované vody [1]
Výskyt saprofyticky v půdě a ve vodě [1]
Inkubační doba 2 dny až několik měsíců [1]
Onemocnění melioidóza (akutní, subakutní, chronická) [1]
Diagnostika kultivace (hemokultura, hnis, tkáň), sérologie, kožní testy [1]
Terapie závažné: piperacilin, tazobactam, karbapenemy, ceftazidim; lehčí formy: chloramfenikol, doxycyklin, fluorochinolony [1]
MeSH ID D016957


Burkholderia pseudomallei je netypická pro naši destinaci, vyskytuje se převážně v tropech a subtropech jihovýchodní Asie, ale i v severní Austrálii. Tato bakterie vyvolává u lidí a zvířat melioidózu neboli pseudomalleus. Průběh onemocnění může být různý, může být bezpříznakový, chronický a akutní. Neléčená melioidóza je fatální v 95 %[2].

Taxonomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Taxonomie rodu Burkholderia se neustále obnovuje, stávající zařazení je následovné:

  • třída Betaproteobacteria
  • řád Burkholderiales
  • čeleď Burkholderiaceae
  • rod Burkholderia

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 261-262. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. Kapitola 13 : Obecná onkologie. s. 133-190. ISBN 978-80-7262-773-8.
  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. Kapitola 1.1: Gramnegativní nefermentující bakterie. s. 29-37. ISBN 80-902896-6-5.
  • KAYSER, Fritz H. a Kurt A. BIENZ. Medical Microbiology. 1. vydání. Německo : Thieme, 2005. 268 s. s. 308-311. ISBN 9781588902450.
  • SEDLÁK, Kamil a Markéta TOMŠÍČKOVÁ. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. 1. vydání. Praha : Scientia, 2006. 167 s. s. 147-148. ISBN 80-86960-07-2.