Cefalosporiny

Z WikiSkript

(přesměrováno z Cefotaxim)

Cefalosporiny[1] se řadí do skupiny betalaktamových antibiotik, jejichž strukturním základem je betalaktamový kruh. Řadí se sem společně s peniciliny, monobaktamy a karbapenemy.

Mechanismus účinku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mechanismus jejich působení je shodný u všech betalaktamů – inhibice syntézy buněčné stěny, což má za následek oslabení stěny bakterií, které lyzují. Jejich účinek je baktericidní.

Antimikrobiální spektrum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Obecně je spektrum účinku dosti široké, směrem od první ke čtvrté generaci se snižuje účinnost na G+ a přibývá účinnost proti G−. Vůči cefalosporinům jsou rezistentní: oxacilin-rezistentní stafylokoky, Enterococcus faecalis, Listeria monocytogenes, Clostridium difficile, Campylobacter jejuni, Legionella pneumophilla, mykoplazmata, chlamydie a mykobakteria.

Farmakokinetika[1][2][✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Dobrý průnik do tkání a tekutin, špatný průnik do buněk,
  • některé pronikají přes hematoencefalickou bariéru,
  • pronikají placentou,
  • malý distribuční objem,
  • jsou vylučovány ledvinami,
  • krátký biologický poločas.

Farmakodynamika[1][✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jejich účinek je nezávislý na koncentraci.

Nežádoucí účinky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Cefalosporiny jsou velmi dobře snášeny, mohou se však vyskytnout tyto nežádoucí účinky:

Rezistence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rezistence vůči cefalosporinům může vznikat:

  1. tvorbou β-laktamáz,
  2. změnou vazebných míst pro antibiotikum,
  3. snížením permeability membrány,
  4. efluxem (aktivním vylučováním antibiotika z buňky).

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Cefalosporiny se požívají v řadě různých případů. Používají se cíleně i empiricky, jako např. u závažných akutních infekcí, kdy není možno čekat na výsledky kultivace. Při výběru antibiotika je zásada nejdříve používat léky z nižších kategorií (generací).

Cefalosporiny se dělí do čtyř generací podle svých vlastností, jako jsou: antimikrobiální spektrum, odolnost vůči β-laktamázám, schopnost průniku buněčnou stěnou, farmakokinetické vlastnosti.

Základ cefalosporinů

Cefalosporiny 1. generace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antimikrobiální spektrum: vysoká účinnost na G+ (streptokoky, stafylokoky kromě oxacilin rezistentních), účinnost na G− je nízká (účinné jsou proti E. coli, Klebsiella pneumoniae, Proteus mirabilis).

Odolnost vůči β-laktamázám: omezená.

Indikace: G+ infekce – stafylokoky (jako varianta oxacilinu), proti kterým jsou cefalosporiny 1. generace nejúčinnější, ale případná rezistence na oxacilin nebo meticilin je zkřížená se všemi generacemi cefalosporinů, u G− infekcí zejména močové infekce, krátkodobá profylaxe v chirurgii.

Parenterální podání: cefazolin (terapie sepsí neznámého původu v kombinaci s aminoglykosidy, lék volby v chirurgické profylaxi), cefalotin, cefapirin.

Perorální podání: cefalexin, cefadroxil.

Cefalosporiny 2. generace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antimikrobiální spektrum: na G+ stejně účinné jako cefalosporiny 1. generace, na G− (E. coli, Klebsiella, Proteus) mají účinnost vyšší, rozšířené spektrum o další G− (H. influenzae, Neisseria gonorrhoeae, Neisseria meningitidis, Salmonella, Shigella, Enterobacter),

indikace: běžné G− infekce, které nereagují na cefalosporiny 1. generace, většina respiračních infekcí, u G+ infekcí není výrazný rozdíl oproti 1. generaci,

parenterální podání: cefuroxim, cefamandol,

perorální podání: cefuroxim-axetil (otitis media, sinusitis, epiglotitis, infekce kůže, měkkých tkání, močových cest), cefprozil monohydrát, cefpodoxim proxetil.

Cefalosporiny 3. generace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antimikrobiální spektrum: nižší účinnost vůči stafylokokům, ale dobrá účinnost vůči ostatním G+ kokům, nejvyšší účinnost na G− ze všech cefalosporinů (včetně Proteus mirabilis, Serratia, Enterobacter, Pseudomonas aeruginosa – také se nazývají protipseudomonádové cefalosporiny),

odolnost vůči β-laktamázám: vyšší než u 1. a 2. generace, ale šíří se na ně rezistence (tzv. ESBL – širokospektré β-laktamázy), proto by neměly být používány v monoterapii,

parenterální podání: cefotaxim, ceftriaxon, ceftazidim, cefoperazon, cefsulodin, co-cefoperazon (cefoperazon + sulbactam),

indikace: indikovány jsou u G− infekcí s rezistencí na 1. a 2. generaci, sepse, pneumonie, pyelonefritidy, nitrobřišní a pánevní infekce, smíšené (G+ a G−, aerobní a anaerobní) infekce, G− meningitidy, těžké pseudomonádové infekce, závažné infekce H. influenzae, nejsou vhodná k chirurgické profylaxi (z důvodu nižší účinnosti na stafylokoky),

perorální podání: cefixim, ceftibuten, cefetamet pivoxil,

indikace: nepoužívají se v běžné ambulantní praxi, protože jejich účinek je zbytečně široký, cefixim se dá využít při léčbě infekcí dolních dýchacích cest a streptokokové faryngitidy.

Cefalosporiny 4. generace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antimikrobiální spektrum: vysoce účinné proti G+ i G− (včetně Pseudomonas aeruginosa),

odolnost vůči β-laktamázám: vyšší než u 3. generace,

indikace: sepse, meningitidy, těžké infekce dolních cest dýchacích, močové infekce, infekce měkkých tkání, kůže, léčba infekce Pseudomonas, těžké nitrobřišní infekce,

zástupci: cefepim, cefpirom.

Cefalosporiny 5. generace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antimikrobiální spektrum: G+ i G−, meticilin rezistentní Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae necitlivý na penicilin,

indikace: komplikované infekce kůže a měkkých tkání, komunitní pneumonie

zástupci: ceftarolin [3]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-373-0.
  2. MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium [online]. [cit. 2010-05-23]. <http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/prednbak.htm>.
  3. Nekompletní citace webu. Souhrn údajů o přípravku [online]. [cit. 2015-11-09]. <http://www.ema.europa.eu/docs/cs_CZ/document_library/EPAR_-_Product_Information/human/002252/WC500132586.pdf>.