Celoplášťová litá korunka

Z WikiSkript

Celoplášťová litá korunka se zhotovuje nepřímou metodou (tzn. dle modelu náhrady). Existují dva typy modelace:

  • masivní – doplňuje ztracenou tkáň v plném rozsahu;
  • odlehčená – z kovu je pouze tenký plášť, odlehčení je zajištěno zatmelovací hmotou nebo sádrou typu IV nebo voskem.

Fáze zhotovení korunky se rozdělují na fázi ordinační a fázi laboratorní.

Fáze ordinační[upravit | editovat zdroj]

V této fázi provede zubní lékař preparaci zubu na korunku a zhotoví otisk:

  • napreparovaného zubu,
  • antagonálních zubů,
  • celého skusu.

Fáze laboratorní[upravit | editovat zdroj]

Vytvoření pracovního modelu[upravit | editovat zdroj]

Existují dva způsoby vedoucí k získání pracovního modelu: metoda vodících čepů, metoda repoziční destičky.

Metoda vodících čepů[upravit | editovat zdroj]

Gingivodentální část modelu se u této metody dělá ze sádry typu IV (Stone/densit). Podstavec se tvoří ze sádry typu III (hydrokal / hydrokal + alabastrová sádra). Do dentální části se zavedou čepy a retenční kroužky. Čepy a segment zubu, se kterým budeme pracovat naizolujeme.

Metoda repoziční destičky[upravit | editovat zdroj]

Gingivodentální část modelu se u této metody také dělá ze sádry typu IV (Stone/densit). Podstavec zde tvoří repoziční destička.

Otisk antagonálních zubů[upravit | editovat zdroj]

Otisk antagonálních zubů se provádí z:

  • hydrokalu;
  • hydrokalu a alabastrové sádry;
  • sádry typu IV (v incizi a okluzi) a sádry typu III (pro zbytek modelu).

Otisk celého skusu[upravit | editovat zdroj]

Otisk celého skusu se dělá pro správné usazení modelu do artikulátoru. Model upevňujeme sádrou typu I, aby byl snadno vyjmutelný.

Voskový model korunky[upravit | editovat zdroj]

Masivní modelace[upravit | editovat zdroj]

  • Model naizolujeme lakem.
  • Vytvoříme základní kapničku namočením do roztaveného vosku.
  • Kapničku sejmeme.
  • Model potřeme saponátem.
  • Kapničku nasadíme zpět.
  • Vymodelujeme anatomický tvar pláště.
  • Pomocí inlayového vosku tvoříme hrbolky a konvexní plochy.
  • Vytvoříme body kontaktu.

Odlehčená modelace[upravit | editovat zdroj]

  • Vytvoříme mezerník z formovací hmoty.
  • Aproximální plošky zubů sousedících s korunkou a plošky zubů antagonistů překryjeme fóliovým voskem (0,5 mm).
  • Lekronem nanášíme malé množství těsta formovací hmoty na izolovaný model přibližně do anatomického tvaru korunky.
  • Sevřeme artikulátor a necháme 15 minut tuhnout.
  • Odškábeme přebytečnou hmotu.
  • Odstraníme voskové mezerníky (fóliový vosk).
  • Formovací hmotu překryjeme inlayovým voskem do anatomického tvaru zubu.

Zhotovení kovové konstrukce[upravit | editovat zdroj]

Připojíme licí čep na nejtlustší hrbolek tak, aby vznikly oblé přechody. Poté připevníme licí čep k licí prohlubni. Následně model odmastíme. Nasadíme licí kroužek vyložený keramickým papírem pro vyrovnání expanze. Těstem formovací hmoty zatmelíme model. Po ztuhnutí hmoty odstraníme licí kroužek (manžetu) a vzniklou licí formu vložíme do pece, tak aby mohl vosk vytéct. Necháme ji vysušit (cca 30 minut) ve vysoušecí peci. Licí formu pak vložíme do vypalovací pece při teplotě 700-1000 °C na dobu třiceti minut. V licím přístroji odlijeme konstrukci. Formu necháme nejprve volně zchladnout a až potom ji ochladíme ve studené vodě. Formu vyklepneme a rozdrolíme. Zbytky hmoty odstraníme pomocí pískovače. Odřízneme vtokovou soustavu a odstraníme jasné přebytky materiálu. Formu opracujeme pomocí jemnozrnných brousků a frézy s jemnými břity. Celkovou přesnost konstrukce zkontrolujeme nasazením na model zubního pahýlu. Výslednou konstrukci ještě vyhladíme gumovými kotoučky a vyleštíme leštící pastou. Stopy po leštící pastě odstraníme vatou namotanou na vrtáčku nebo na leštičce s čistým kotoučem.

Ukázky celoplášťových korunek

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Korunka.

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ANDRIK, Pavel, et al. Stomatologická protetika : Učebnica pre lekárske fakulty. 1. vydání. Martin : Osveta, 1983. 224 s.