Chloramfenikol

Z WikiSkript
Vzorec chloramfenikolu

Chloramfenikol je širokospektré bakteriostatické antibiotikum, ve vysokých dávkách působí baktericidně. Jedná se sice o účinné, ale relativně nebezpečné ATB. CAVE!!! Nikdy se nepoužívá jako lék první volby! V 70. letech bylo jeho užívání silně omezeno, jelikož se prokázal jeho negativní nežádoucí účinek, totiž možnost indukce aplastické anémie.

Mechanismus účinku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Inhibuje proteosyntézu, váže se na 50S podjednotku ribozomu.

Spektrum účinku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Citlivá je většina aerobních G+ i G− bakterií, G+ i G− anaeroby včetně Bacteroides fragilis, Rikettsie, Chlamydie, mykloplazmat, dále Neisseria meningitidis a salmonely.

Farmakokinetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Velmi dobře se vstřebává, čehož se využívá při život ohrožujících stavech. Aplikuje se především parenterálně, možnost i perorálního podání. Má malý distribuční objem. Dobře proniká do tkání, díky malé velikosti molekuly proniká také do mozkomíšního moku . Metabolizován je játry, vylučován ledvinami. Ovlivňuje hladiny řady léčiv (např. warfarinu nebo fenytoinu).

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kontraindikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

CAVE!!! Absolutní kontraindikací je podání chloramfenikolu nezralým novorozencům z důvodu snížené funkce jater a ledvin (rozvoj tzv. gray baby syndrome).

Nežádoucí účinky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nauzea a zvracení.
  • Poruchy kostní dřeně – po dávce vyšší než 50 mg/kg a delším použití než 1–2 týdny bývají pravidelné poruchy zrání erytrocytů (vakuolizované jadernaté krvinky v kostní dřeni), anémie a retikulocytopénie, které jsou reverzibilní.
  • Aplastická anémie – patrně u osob s geneticky determinovanou predispozicí, v 50 % irreverzibilní. Vznik nezávisí na dávce ani době podání.
  • Gray syndrom (šedý podle barvy kůže) – u novorozenců (zejména nedonošených), kde není vyvinut detoxikační glukuronidázový systém. Syndrom je charakterizován hypotenzí, hypoperfuzí orgánů, rozvine se v kolaps a šok. Podávání, pokud je nevyhnutelné, musí být velmi opatrné s redukovanými dávkami.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 481. ISBN 978-80-7262-373-0.
  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.