Chondrom

Z WikiSkript

Chondrom je benigní nádor tvořený vyzrálou, lobulárně uspořádanou chrupavčitou tkání, vyskytuje se ve 2.−5. dekádě. Mikroskopicky jej tvoří dobře diferencovaná tkáň podobná hyalinní chrupavce, uzlovitě uspořádané. Dělíme ho na:

  1. enchondrom – roste uvnitř kosti, nejčastěji falangy rukou a nohou,
  2. juxtakortikální chondrom – roste na povrchu kosti.

Mnohotný výskyt chondromů i v dlouhých kostech se nazývá Ollierova choroba (riziko malignizace).

Zvláštním nádorem z chrupavčité tkáně je chondrohamartom. Vzniká typicky subpleurálně v plicích z odštěpených kmenových buněk nezapojených do okolní tkáně (hamarcie). Mikroskopicky jej tvoří dobře diferencovaná chrupavčitá tkáň s komůrkovými buňkami, na periferii je příměs dalších tkání (respirační epitel, hladká svalovina, tuková tkáň). Nádor je řazen mezi benigní, avšak s určitým rizikem malignizace.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]