Chrupavka

Z WikiSkript

Základní charakteristiky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Chrupavka patří mezi podpůrné pojivové tkáně.
  • Je bezcévná, pevná a pružná.
  • Za embryonálního a fetálního vývoje se stává základem pro vývoj skeletu. Pokrývá kloubní plochy většiny kloubů. Tvoří chrupavkový skelet řady orgánů.
  • Tvoří ji:
    1. Chondrocyty
    2. Základní hmota (mezibuněčná hmota)
      1. Složka vláknitá – podmiňuje pevnost a pružnost
      2. Složka amorfní – uplatňuje se při výživě
  • Chrupavky dělíme podle složení základní hmoty na tři typy:
    1. Hyalinní
    2. Elastické
    3. Vazivové

Růst chrupavky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Apozice = systém přirůstání nové chrupavky z vnitřní vrsty perichondria, která obsahuje progenitorové buňky.
  • Intususcepce = dělení buněk chrupavky.

Hyalinní chrupavka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hyalinní chrupavka
  • Nejrozšířenější typ;
  • polotransparentní sklovitý vzhled;
  • chondromukoprotein maskuje kolagenní vlákna a fibrily;
  • obsahuje chondroitinsulfát A a C;
  • povrch chrupavky kryje perichondrium, které je vysoce cévně zásobené a které tedy vyživuje chrupavku – kromě kloubní chrupavky, která nemá perichondrium a je vyživována ze synoviální tekutiny;
  • místa výskytu: nosní chrupavky, skelet laryngu, zavěšení žeber na sternu, kloubní chrupavky.

Chondrocyty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Oválné buňky s malým kulovitým jádrem a světlou cytoplazmou (bohatá na glykogenové inkluze a tukové kapénky);
  • vznikají z okrajových fibroblastů;
  • pod perichondiem mají vřetenovitý tvar, který se směrem do nitra chrupavky mění v tvar kulovitý;
  • jsou uloženy v tzv. lakunách, okolo kterých se nachází bazofilní pouzdro;
  • tvoří izogenetické skupiny (v okrscích zvaných teritoria nebo chondrony) nebo jsou uloženy jednotlivě;
  • buňky nejsou propojeny vzájemnými kontakty;
  • charakteristická je minimální proliferační aktivita, vzácně se tento typ buňky dělí;
  • samy nejsou schopny regenerace a proliferace.

Základní hmota[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Perichondrium[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vazivový a výživný obal;
  • zpevňuje chrupavku a zamezuje přehnanému ohnutí;
  • skládá se ze 2 složek:
    • vnější = tuhé neuspořádané kolag. vazivo; zpevňuje chrupavku; brání praskání při ohybu;
    • vnitřní = řídké kolagen.vazivo bohaté na krevní cévy; obsahuje progenitorové buňky; vyživuje chrupavku.

Elastická chrupavka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Elastická chrupavka
  • Tvoří ji kolagenní fibrily a elastická vlákna;
  • má žlutavé zabarvení;
  • ohebnost a elasticita;
  • obsahuje četné chondrocyty, které jsou rovnoměrně rozptýlené, ale tvoří malé izogenetické skupiny (po 2 až 4 chondrocytech);
  • barví se Weigertovým resorcin-fuchsinem, orceinem, aldehyd fuchsinem;
  • místa výskytu: ušní boltec, Eustachova trubici (jen část), epiglotis, malé laryngové chrupavky.

Vazivová chrupavka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vazivová chrupavka
  • Představuje přechod hustého neuspořádaného kolag. vaziva a chrupavky;
  • převažuje složka vláknitá;
  • obsahuje tlustá kolagenní vlákna;
  • obsahuje málo chondrocytů, ty jsou izolované, tj. netvoří izogenetické skupiny;
  • okolo chondrocytů a téměř pouze tam je hojně chondromukoproteinu;
  • místa výskytu: meziobratlové ploténky, symfýza stydkých kostí, některá ligamenta v temporomandibulárním kloubu, disci et menisci articulares.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KLIKA, Eduard, et al. Histologie pro stomatology. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1988. 448 s. 

Doporučená literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 1. v ČR vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.