Clostridium perfringens

Z WikiSkript
Clostridium perfringens
Clostridiaceae
Clostridium
Kolonie Clostridium perfringens
Kolonie Clostridium perfringens
Morfologie Grampozitivní tyčky, sporulující
Vztah ke kyslíku aerotolerantní
Kultivace krevní agar, žloutkový agar
Faktory virulence toxin α, termolabilní toxin (typy A, B, D)
Přenos alimentární cestou
Výskyt půda, odpad, kontaminované potraviny, střevní trakt býložravců a masožravců
Inkubační doba 8–14 hodin
Onemocnění plynatá sněť, celulitida, kolika, vodnatý průjem, enteritida, enterotoxikémie, infekce měkkých tkání, ranná infekce
Diagnostika klinický obraz, mikroskopický nález klostridií
Terapie krystalický penicilin s klindamycinem, chloramfenikol, imipenem, metronidazol s klindamycinem, chirurgický zákrok [1]
MeSH ID D003016


Clostridium perfringens je grampozitivní, sporulující, aerotolerantní bakterie.

Morfologie a výskyt[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vegetativní buňka má tvar tyčky, jejíž tloušťka je přes 1μm a délka se pohybuje od 2 do 10 μm. Spory jsou oválné, termorezistentní, paracentrální, vyskytují se běžně v našem životním prostředí, např. v půdě, odpadu a snadno kontaminují potraviny (zejména maso). Sporulace probíhá ve střevě, nikdy v napadené tkáni. Clostridium perfringens produkuje mnoho biologicky aktivních látek včetně toxinů a enterotoxinu. Dle typu produkovaného toxinu se dělí na pět skupin (A–E). Clostridium perfringens je součástí normální střevní mikroflóry lidí i zvířat.

Clostridium perfringens

Toxiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Všechny typy Clostridium perfringens produkují toxin α (fosfolipáza C, lecithináza), který má letální a nekrotizující účinky. Mezi další účinky toxinů patří:

Typy A, B, D tvoří v potravinách termolabilní enterotoxin, jehož spory jsou termorezistentní a mohou přežít dokonce i var.

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Clostridium perfringens patří mezi nejběžnější lidské patogeny. Přítomnost v lidském organismu může způsobovat histotoxické infekce, plynaté gangrény, celulitis. Nejčastěji je však Clostridium perfringens původcem střevních onemocnění (koliky, vodnatých průjmů, enteritidy, enterotoxikémie). U kolik a vodnatých průjmů je inkubační doba 8–14 hodin po konzumaci kontaminovaného jídla, symptomy (průjem, křeče, bolesti břicha) přetrvávají asi 24 hodin. Nausea, horečka a zvracení jsou přítomny minimálně.

Kultivace a biochemie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že Clostridium perfringens patří k aerotolerantním bakteriím, je její kultivace relativně snadná. Díky řadě sacharolytických a proteolytických enzymů hydrolyzuje želatinu. Typ A tvoří dvojitou zónu hemolýzy, přičemž ta vnější (s neúplnou hemolýzou) je dána působením fosfolipázy C (toxin α). Na žloutkovém agaru je patrná zóna opalescence, která je rovněž způsobena fosfolipázou C.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

K diagnostice onemocnění způsobených Clostridium perfringens je nutno posoudit klinické příznaky, udělat epidemiologickou anamnézu a mikrobiologické vyšetření. Jedná-li se o měkké tkáně, odebírá se excize z rány, exsudát či část poškozené tkáně.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 269-270. ISBN 978-80-7262-644-1.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie :  bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. ISBN 80-2380-297-6.
  • VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. ISBN 80-902896-6-5.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]