Cytoarchitektonika mozkové kůry
Cytoarchitektonika je metoda, pomocí které studujeme stavbu korových oblastí mozku. Tato metoda studuje převážně uspořádání nervových buněk v mozkové kůře.
Cytoarchitektoniku mozkové kůry nejlépe zobrazíme barvením Nisslovou metodou (obsahuje toluidinovou modř – obarví se granulární endoplazmatické retikulum), impregnací (zobrazí cytoskelet, neurofibrily – neurofilamenta, neurotubuly) nebo barvením na myelin (luxolová modř). Neurony v mozkové kůře jsou uspořádány lineárně do šesti vrstev. Rozlišujeme dva základní typy neuronů – pyramidové neurony (převažují ve třetí a páté vrstvě), hvězdicovité (granulární) neurony (převažují ve druhé a čtvrté vrstvě). Mezi další buňky, které v mozkové kůře nacházíme, patří vřetenovité buňky, Martinottiho buňky, horizontální Cajalovy buňky (interneurony). Díky cytoarchitektonice rozdělujeme mozkovou kůru na homotypickou a heterotypickou. Homotypická mozková kůra obsahuje šest vrstev, heterotypická kůra se dělí na granulární (senzitivní oblasti, senzorická centra – zrakové, sluchové) a agranulární kůru (motorické oblasti, nejnápadnější v gyrus precentralis). Mezi základních šest vrstev mozkové kůry patří lamina molecularis, lamina granularis externa, lamina pyramidalis externa, lamina granularis interna, lamina pyramidalis interna a lamina multiformis.
Lamina molecularis (zonalis)[upravit | editovat zdroj]
Tato vrstva se označuje také jako vrstva molekulární. Nacházíme zde drobné multipolární neurony (uloženy většinou horizontálně, jejich dendrity i axony jsou v této vrstvě – asociační funkce), výběžky nervových buněk, membránu limitans gliae superficialis (tvořena výběžky plazmatických astrocytů), horizontální Cajalovy buňky a gliové buňky (převažují).
Lamina granularis externa[upravit | editovat zdroj]
Tato vrstva se označuje také jako zevní vrstva jádrová. V této vrstvě nacházíme převážně těla hvězdicovitých buněk a malých pyramidových buněk. Tyto malé pyramidové buňky jsou většinou opačně polarizované než ostatní buňky v kůře mozku – apex směřuje k bázi, axon do vrstvy molekulární. Hlavní funkce buněk v této vrstvě je asociační, nalézáme zde také dendrity buněk z hlubších vrstev.
Lamina pyramidalis externa[upravit | editovat zdroj]
Tuto vrstvu označujeme jako zevní pyramidová vrstva. Nacházíme zde převážně těla menších pyramidových buněk (hlavní dendrit směřuje do lamina molecularis, axon do bílé hmoty), hvězdicovité a Martinottiho buňky (multipolární neurony hvězdicovitého nebo vřetenovitého tvaru, které mají dendrity v blízkosti buňky a axon směřující do lamina molecularis). Hlavní funkce většiny neuronů v této vrstvě je asociační.
Lamina granularis interna[upravit | editovat zdroj]
Tato vrstva se označuje také jako vnitřní vrstva jádrová . Tato vrstva je silná v sensitivních oblastech kůry (zrakový okrsek), v motorických oblastech kůry téměř chybí. Hlavní zastoupení zde mají malé hvězdicovité (granulární) buňky a interneurony.
Lamina pyramidalis interna[upravit | editovat zdroj]
Tato vrstva se označuje jako vnitřní vrstva pyramidová nebo jako lamina ganglionalis. Nacházíme zde velké buňky Betzovy pyramidy (až 120μm), jejichž dendrit směřuje do lamina molecularis a jejichž axony jsou součásti pyramidové dráhy.
Lamina multiformis[upravit | editovat zdroj]
Označuje se také jako multiformní vrstva nebo vrstva polymorfních buněk. Vyskytují se zde převážně vřetenovité, granulární a Martinottiho bb. (velké polymorfní neurony).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinončany : H&H, 2000. ISBN 978-80-86022-80-2.
- JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 1. v ČR vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
