Cytoarchitektonika mozkové kůry

Z WikiSkript

Mozková kůra – mikroskopický obraz
Porovnání zrakové mozkové kůry (vlevo), motorické mozkové kůry (uprostřed) a mozkové kůry malého dítěte (vpravo). U prvních dvou schemat je použita Nisslova metoda barvení, jež zvýrazňuje perikarya, u posledního metoda Golgiho zvýrazňující výběžky neuronů.

Cytoarchitektonika je metoda, pomocí které studujeme stavbu korových oblastí mozku. Tato metoda studuje převážně uspořádání nervových buněk v mozkové kůře.

Cytoarchitektoniku mozkové kůry nejlépe zobrazíme barvením Nisslovou metodou (obsahuje toluidinovou modř – obarví se granulární endoplazmatické retikulum), impregnací (zobrazí cytoskelet, neurofibrily – neurofilamenta, neurotubuly) nebo barvením na myelin (luxolová modř). Neurony v mozkové kůře jsou uspořádány lineárně do šesti vrstev. Rozlišujeme dva základní typy neuronů – pyramidové neurony (převažují ve třetí a páté vrstvě), hvězdicovité (granulární) neurony (převažují ve druhé a čtvrté vrstvě). Mezi další buňky, které v mozkové kůře nacházíme, patří vřetenovité buňky, Martinottiho buňky, horizontální Cajalovy buňky (interneurony). Díky cytoarchitektonice rozdělujeme mozkovou kůru na homotypickou a heterotypickou. Homotypická mozková kůra obsahuje šest vrstev, heterotypická kůra se dělí na granulární (senzitivní oblasti, senzorická centra – zrakové, sluchové) a agranulární kůru (motorické oblasti, nejnápadnější v gyrus precentralis). Mezi základních šest vrstev mozkové kůry patří lamina molecularis, lamina granularis externa, lamina pyramidalis externa, lamina granularis interna, lamina pyramidalis interna a lamina multiformis.

Lamina molecularis (zonalis)[upravit | editovat zdroj]

Tato vrstva se označuje také jako vrstva molekulární. Nacházíme zde drobné multipolární neurony (uloženy většinou horizontálně, jejich dendrity i axony jsou v této vrstvě – asociační funkce), výběžky nervových buněk, membránu limitans gliae superficialis (tvořena výběžky plazmatických astrocytů), horizontální Cajalovy buňky a gliové buňky (převažují).

Lamina granularis externa[upravit | editovat zdroj]

Tato vrstva se označuje také jako zevní vrstva jádrová. V této vrstvě nacházíme převážně těla hvězdicovitých buněk a malých pyramidových buněk. Tyto malé pyramidové buňky jsou většinou opačně polarizované než ostatní buňky v kůře mozku – apex směřuje k bázi, axon do vrstvy molekulární. Hlavní funkce buněk v této vrstvě je asociační, nalézáme zde také dendrity buněk z hlubších vrstev.

Lamina pyramidalis externa[upravit | editovat zdroj]

Tuto vrstvu označujeme jako zevní pyramidová vrstva. Nacházíme zde převážně těla menších pyramidových buněk (hlavní dendrit směřuje do lamina molecularis, axon do bílé hmoty), hvězdicovité a Martinottiho buňky (multipolární neurony hvězdicovitého nebo vřetenovitého tvaru, které mají dendrity v blízkosti buňky a axon směřující do lamina molecularis). Hlavní funkce většiny neuronů v této vrstvě je asociační.

Lamina granularis interna[upravit | editovat zdroj]

Tato vrstva se označuje také jako vnitřní vrstva jádrová . Tato vrstva je silná v sensitivních oblastech kůry (zrakový okrsek), v motorických oblastech kůry téměř chybí. Hlavní zastoupení zde mají malé hvězdicovité (granulární) buňky a interneurony.

Lamina pyramidalis interna[upravit | editovat zdroj]

Tato vrstva se označuje jako vnitřní vrstva pyramidová nebo jako lamina ganglionalis. Nacházíme zde velké buňky Betzovy pyramidy (až 120μm), jejichž dendrit směřuje do lamina molecularis a jejichž axony jsou součásti pyramidové dráhy.

Lamina multiformis[upravit | editovat zdroj]

Označuje se také jako multiformní vrstva nebo vrstva polymorfních buněk. Vyskytují se zde převážně vřetenovité, granulární a Martinottiho bb. (velké polymorfní neurony).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinončany : H&H, 2000. ISBN 978-80-86022-80-2.
  • JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 1. v ČR vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.