Dechový test s D-xylózou značenou uhlíkem-13

Z WikiSkript

Funkční testy s D-xylózou

D-xylóza je 5-uhlíkový monosacharid (pentóza), který je asi ze 60 % pasivně absorbován v proximální části tenkého střeva (duodenojejunální) a z cirkulace je eliminován ledvinami. Clearance cca 87 % je dána tubulární resorpcí D-xylózy. V klasickém zátěžovém testu s D-xylózou je podáno perorálně 5–25 g D-xylózy a laboratorně je stanovena hladina v séru a v moči nalačno a za 5 hodin po podání zátěže (pro stanovení odpadu močí je prováděn 5hodinový sběr moče). Dechový test s perorálním podáním xylózy existuje jako H2-xylózový test, s podáním značené xylózy jako 14C-xylózový nebo 13C-xylózový test. Xylóza je dále metabolizována bakteriemi v tenkém a tlustém střevu, a tak pokles vstřebávání, stanovený především klasickým tolerančním testem, je diagnosticky signifikantní pro malabsorpci, zatímco zvýšený metabolismus xylózy je stanovitelný při bakteriálním přerůstání v tenkém střevu. Indikací dechového testu s xylózou je proto hlavně dg. bakteriálního přerůstní, sy. slepé kličky apod. Dávka podané xylózy se liší od 10 mg do 10 g (podle uspořádání testu).

Provedení testu v naší laboratoři je následující. Pacient nalačno odebere vzorek vydechovaného vzduchu, vypije roztok 200 ml se 100 mg 13C-xylózy a v následujících 6 hodinách je odebrán každých 60 minut jeden vzorek vydechovaného vzduchu. Hodnocení je kinetické, hodnotíme maximum dosaženého poměru 13CO2 : 12CO2, časový posun maxima, a celkové množství metabolizované 13C-xylózy tzv. kumulativním výdejem za 6 hodin.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • se svolením autora převzato z KOCNA, Petr. GastroLab : MiniEncyklopedie laboratorních metod v gastroenterologii [online]. ©2002. Poslední revize 2011-01-08, [cit. 2011-03-04]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/glab/glency1.htm>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • RANA, SV, et al. Comparison of D-xylose hydrogen breath test with urinary D-xylose test in Indian children with celiac disease. Digestive Diseases and Sciences. 2007, vol. 52, no. 3, s. 681-4, ISSN 1573-2568 (online). PMID: 17237998.
  • WALTERS, B a SJ VANNER. Detection of bacterial overgrowth in IBS using the lactulose H2 breath test: comparison with 14C-D-xylose and healthy controls. Am J Gastroenterol. 2005, vol. 100, no. 7, s. 1566-70, ISSN 1572-0241 (online). PMID: 15984983.
  • WIGG, AJ, et al. The role of small intestinal bacterial overgrowth, intestinal permeability, endotoxaemia, and tumour necrosis factor alpha in the pathogenesis of non-alcoholic steatohepatitis. Gut. 2001, vol. 48, no. 2, s. 206-11, ISSN 1468-3288 (online). PMID: 11156641.
  • STOTZER, PO, et al. Comparison of the 1-gram (14)C-D-xylose breath test and the 50-gram hydrogen glucose breath test for diagnosis of small intestinal bacterial overgrowth. Digestion. 2000, vol. 61, no. 3, s. 165-71, ISSN 1421-9867 (online). PMID: 10773721.
  • DELLERT, SF, et al. The 13C-xylose breath test for the diagnosis of small bowel bacterial overgrowth in children. Journal of pediatric gastroenterology and nutrition. 1997, vol. 25, no. 2, s. 153-8, ISSN 1536-4801 (online). PMID: 9252901.
  • LEWIS, SJ, et al. Improvement in specificity of [14C]d-xylose breath test for bacterial overgrowth. Digestive diseases and sciences. 1997, vol. 42, no. 8, s. 1587-92, ISSN 1573-2568 (online). PMID: 9286221.
  • CHANG, CS, et al. Increased accuracy of the carbon-14 D-xylose breath test in detecting small-intestinal bacterial overgrowth by correction with the gastric emptying rate. European journal of nuclear medicine. 1995, vol. 22, no. 10, s. 1118-22, ISSN 0340-6997. PMID: 8542894.