Deklinace řeckých substantiv v latinské lékařské terminologii

Skloňování řeckých substantiv v latině podléhá speciálním pravidlům, což plyne z rozdílnosti obou jazyků.

Řecká substantiva I. deklinace

Některá latinizovaná, jiná s původním řeckým pravopisem (a ty si zachovávají původní koncovky) se skloňují dle I. latinské deklinace. Příkladem jsou substantiva-feminina, na př. trachea, anaemia, v singuláru zakončená na -a a skloňují se dle vzoru vena (žíla). Řecká feminína zakončena na -ē mají v genitivu singuláru -ēs, v akuzativu singuláru -ēn a v ablativu singuláru -ē.

Skloňování řeckých feminin I. deklinace

Skloňování vzoru rhaphē (ř. ῥαφή) v singuláru:

N. rhaph-ē

G. rhaph-ēs

(D. rhaph-ae)

Ak. rhaph-ēn

Ab. rhaph-ē

Skloňování řeckých maskulin I. deklinace

Skloňování vzoru diabetēs (ř. διαβήτης) v singuláru:

N. diabēt-ēs

G. diabēt-ae

(D. diabēt-ae)

Ak. diabēt-ēn

Ab. diabēt-e (ā)

Řecká substantiva II. deklinace

Dle II. deklinace skloňujeme maskulina a neutra: řecká maskulina s koncovkou -os se většinou latinizují a přebírají koncovku -us, na př. ř. brónchos − lat. bronchus (ř. βρόγχος) a skloňují se dle slova mūsculus. Neutra si povětšině ponechaly svou původní řeckou koncovku -on. Příkladem jsou na př. cōlon (ř. κόλον), acrōmion (ř. ακρώμιο), ganglion (ř. γάγγλιο) a skloňují se jako ligāmentum.

Skloňování řeckých maskulin II. deklinace

Skloňování vzoru cōlon v singuláru:

N. cōl-on

G. cōl-ī

(D. cōl-ō)

Ak. cōl-on

Ab. cōl-ō

Řecká substantiva III. deklinace

Slova III. deklinace dělíme do skupin dle typu koncovky: souhlásková deklinace a samohlásková, t.zv. i-deklinace. 

Souhlásková deklinace

Jedná se o substantiva − maskulina v nominativu singuláru zakončena na -ēr, v genitivu singuláru na -ēris. Např. ūrētēr (ř. ουρήθρα). Skloňujeme je dle vzoru cartilāgō.

Skloňování vzoru ūrētēr v singuláru a v plurálu:

Sg.

N. ūrētēr

G. ūrētēr-is

(D. ūrētēr-ī)

Ak. ūrētēr-em

Abl. ūrētēr-e

Pl.

N. ūrētēr-ēs

G. ūrētēr-um

(D. ūrētēr-ibus)

Ak. ūrētēr-ēs

Abl. ūrētēr-ibus

Dalším typem jsou substantiva − feminina zakončena na -is a skloňována latinsky, tedy dle vzoru cartilāgō. Do této skupiny patří i substantiva tvořena příponou -ītis (ř. -ῖτις). Objevují se téměř výlučně v singuláru. Příkladem je slovo hepatitis (ř. ηπατίτιδα).

Skloňování slova carōtis v singuláru a v plurálu:

Sg.

N. carōtis

G. carōtid-is

(D. carōtid-ī

Ak. carōtid-em

Ab. carōtid-e

Pl.

N. carōtid-ēs

G. carōtid-um

(D. carōtid-ibus)

Ak. carōtid-ēs

Ab. carōtid-ibus

Dále do III. deklinace zařazujeme substantiva − neutra zakončena na -ma a skloňována dle vzoru corpus. V ablativu však mohou přecházet do II. deklinace. Typickým představitelem této skupiny slov je slovo trauma (ř. τραύμα). Skupinu doplňují i substantiva tvořena příponou -ōma (ř. -ωμα):  osteōma (ř. oστέωμα), sarcōma (ř. σάρκωμα).

Samohlásková deklinace, i-deklinace

Jedná se většinou o stejnoslabičná feminina. Příkladem je basis (ř. βάση). Patří sem i slova tvořena příponou -ōsis, na př. neurōsis (ř. νεύρωση). Tyto substantiva se skloňují dle vzoru febris, ale v genitivu mohou mít i původní řecké koncovky.

Skloňování slova basis v singuláru a v plurálu:

Sg.

N. basis

G. bas-is (-eos)

(D. bas-ī)

Ak. bas-im (-in)

Ab. bas-ī

Pl.

N. bas-ēs

G. bas-ium

(D. bas-ibus)

Ak. bas-ēs

Ab. bas-ibus

Odkazy

Související články

• Řecká adjektiva v latinské lékařské terminologii
• Latinská gramatika
• Latinská syntax

Použitá literatura

• ŠIMON, František. Latinská lekárska terminológia. 1. vydání. Martin : Osveta, 1990. ISBN 80-217-0297-4.