Dentitio difficilis

Z WikiSkript

Denticio difficilis je pojem označující obtížné a komplikované prořezávání zubů. Nejčastěji bývají postiženy třetí dolní moláry. Postihuje až čtvrtinu populace ve věku kolem 18 let.

Typy[upravit | editovat zdroj]

Denticio difficilis může mít podobu:

  • retencezub je zcela v kosti;
  • semiretence – zub se již prořezal z kosti, ale je stále překryt sliznicí.

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

  • postihuje oblast se specifickými vlastnostmi - trigonum retromolare;
  • silná, mohutná kompakta;
  • silná vrstva podslizničního vaziva;
  • nepříznivý sklon zubu při erupci;
  • abnormálně velká korunka;
  • nepříznivý sklon M2;
  • traumatizace sliznice horním M3.

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • bolest v úhlu dolní čelisti;
  • otok (intra i extraorálně);
  • stížené otevírání úst;
  • palpační bolestivost;
  • lymfatické uzliny jsou regionálně zvětšené, bolestivé.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější komplikací je nespecifický intersticiální zánět, postihující perikoronální tkáně. Zánět může být akutní či chronický, serózní či purulentní.

Perikoronitida akutní[upravit | editovat zdroj]

  • náhlý nástup, nejčastěji přes noc;
  • celková alterace stavu pacienta;
  • vysoké teploty pacienta;
  • vystřelující bolest;
  • oblast vestibula je prosáklá;
  • bolestivé polykání (odynofagie);
  • možnost šíření zánětu do dalších oblastí: pterygomandibulární, massetericomandibulární, parotideomasseterická oblast;
  • zánět se může dostat až do parafaryngu, čelisti (osteomyelitida).

Perikoronitida chronická[upravit | editovat zdroj]

  • chybí celková reakce včetně Celsových znaků zánětu;
  • občasná bolestivost v oblasti M3;
  • zarudnutí, částečně prořezání M3;
  • mírná exsudace;
  • zvětšené submandibulární uzliny.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Extrakce retinovaného moláru.
Rána po extrakci.

Léčba může být konzervativní, chirurgicky-konzervativní, chirurgická.

Konzervativní léčba[upravit | editovat zdroj]

Snahou je zklidnit akutní zánět, zbavit pacienta subjektivních obtíží a napomoct prořezání zubu.

  • Léčba zánětu výplachy chlorhexidinem, peroxidem, tantum verde.
  • Dilatace perikoronálního prostoru.

Chirurgicky-konzervativní léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Nutnost odstranění zbytnělé sliznice;
  • dekapsulace;
  • retromolární klínovitá excize (discize by nestačila, došlo by dříve k zahojení);
  • výplachy.

Chirurgická léčba[upravit | editovat zdroj]

Dochází k extrakci zubu.

  • Zklidnění zánětu;
  • vybavení zubu;
  • vždy odstraníme perikoronální vak (je to zánětlivá tkáň).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HRUBÝ, Zdeněk. Denticio difficilis [přednáška k předmětu Orální chirurgie, obor Zubní lékařství, 1. LF UK]. Praha. 23.11.2010.