Dermatofytózy

Z WikiSkript

Synonymem pro dermatofytózu je pojem tinea. Dermatofyty jsou přirozené patogeny zvířat. Mohou se šířit na lidskou populaci nepřímým kontaktem. Jedná se o plísně napadající kůži, vlasy a nehty. Jde o keratinofilní houby, které k růstu potřebují dlouhou inkubační periodu. Patří do rodu:

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Mykóza nohou, "atletická noha"
Dermatofytóza
Epidermophyton

Mykózy kůže a sliznic mají pestrý vzhled. Na plísňovou infekci pomýšlíme vždy, když se na ní začínají manifestovat svědivé, mapovité či girlandovité plošky, které se na periferii olupují se subjektivním pocitem hojení v centru.

Mezi nejčastější mykotická onemocnění kůže patří postižení meziprstí na noze. Meziprstní plísně v evropské oblasti postihují až 50 % mladistvých. Kromě bělavých šupinek rohoviny tu spatříme i drobné trhlinky. Plísně nehtů (onychomykózy) nohou i rukou často následují postižení meziprstí.

Mykóz ochlupených partií (vlasů, vousů) přibývá. Infekce z koček, psů a drobných hlodavců způsobují rodinné endemie, pocházející od jediného domácího zvířete. Infekce plísněmi ze zvířat postihují hlavně děti.

Tinea pedis[upravit | editovat zdroj]

etiologie: Trichophyton rubrum, T. interdigitale, Epidermophyton floccosum, dále lze vykultivovat i kvasinky

Interdigitální forma

Začíná nejčastěji ve 4. meziprstí jako bílá macerovaná kůže, svědí. Po odeznění akutní fáze zůstává suché olupování bez subjektivních potíží, které může přetrvávat dlouhá desetiletí. Občas dochází k akutním exacerbacím. Představuje vstupní bránu pro erysipel dolní končetiny.

Hyperkeratotická forma

Charakterizovaná červenými zhrubělými ložisky s drobným olupováním. Nevyvolává subjektivní potíže, má chronický průběh. Na plosce, na patě a na hranách nohy („mokasínový typ“).

Vesikulo-bulózní forma

Výsevy vezikul a pustul na ploskách ve střídavých atakách a remisích, silně svědí. Diferenciální diagnózy: plantární psoriáza, dyshidrotický ekzém.[1]

Tinea unguium[upravit | editovat zdroj]

Onychomykóza je širší pojem než tinea unguium, protože vedle dermatofytických afekcí (které jsou nejčastější) zahrnuje také postižení vyvolané kvasinkami a oportunními hyfomycetami.

Distální subungvální typ (nejčastější)

Začíná jako onycholýza na volném okraji nehtu a postupuje směrem k zadnímu nehtovému valu. Vznikají podnehtové hyperkeratózy, ztluštění, deformace a dyskolorace nehtu. Etiologie: T. rubrum

Proximální subunguální forma (vzácná)

Začíná od zadního nehtového valu. Etiologie: oportunní hyfomycety.

Povrchová bílá forma (leukonychia mycotica) (vzácná)

U osob s imunodeficitem. Etiologie: T. interdigitale nebo kvasinky.

Totální dystrofická onychomykóza

Charakteristická pro chronickou mukokutánní kandidózu.[1]

Tinea corporis[upravit | editovat zdroj]

Postihuje nevlasatou kůži trupu a proximálních částí končetin. Projevem jsou anulární erytematoskvamózní ložiska s infiltrovaným papulózním lemem, centrifugální progresí a hojícím se centrem, zpravidla svědí.[1]

Tinea cruris[upravit | editovat zdroj]

Vyskytují se v tříselné oblasti, nejčastěji u mladých mužů v letních měsících a po zapaření v těsném oděvu. Projevem je anulární ložisko s vyvýšeným papulózním lemem.[1]

Tinea capitis[upravit | editovat zdroj]

Je to obvykle infekce zoofilními dermatofyty postihující děti do puberty. Nejčastější příčinou je Microsporum canis a zdrojem jsou koťata. Projevem jsou okrouhlá ložiska krátce ulámaných vlasů ve kštici.[1]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

K přímému průkazu hub na kůži, nehtech či ve vlasech se používá KOH. Lepšího výsledku dosáhneme přidáním dimethylsulfoxidu (DMSO), který urychluje keratinolýzu a umožňuje rychlejší vizualizaci. Kromě mikroskopického průkazu se diagnostika opírá rovněž o kultivaci. K primární izolaci je možno použít:

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e SKOŘEPOVÁ, Magdalena. Klinické obrazy dermatomykóz. Interní medicína pro praxi [online]. 2003, roč. 5, no. 10, s. 11–14, dostupné také z <http://www.internimedicina.cz/artkey/int-200310-0015.php>. ISSN 1803-5256. 

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • GILLESPIE, SH a KB BAMFORD. Medical Microbiology and Infection at a Glance. 1. vydání. London : Blackwell Science, 2000. ISBN 978-1405111737.
  • BERAN, GW a KB BAMFORD. Handbook of Zoonoses, Section A: Bacterial, Rickettsial, Chlamydial and Mycotic. 2. vydání. Florida : CRC Press, 1994. ISBN 978-0849332050.