Dezinfekce (hygiena)

Z WikiSkript

(přesměrováno z Desinfekce)

Dezinfekce a sterilizace ve zdravotnických zařízeních jsou úkony, které provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. Používané postupy a prostředky podléhají schválení hlavního hygienika ČR a jsou upraveny příslušnou hygienickou legislativou. Podle stupně odstranění mikroorganizmů z předmětu nebo prostředí se rozlišují následující postupy:

  • mechanická očista;
  • dezinfekce;
  • vyšší stupeň dezinfekce;
  • sterilizace.
Dezinfekce lehátka použitého k transportu pacienta
SODIS (Solar Water Disinfection) – metoda dezinfekce vody pomoci PET-lahví a slunečního záření využívaná v některých rozvojových zemích

Mechanická očista – sanitace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Soubor postupů, které mechanicky odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganismů.
  • Úklid se provádí denně na vlhko.
  • Dle typu pracoviště se používají běžné detergenty nebo detergenty s dezinfekčním prostředkem (dle hygienicko-epidemiologického režimu konkrétního pracoviště), čisticí prostředky, případně čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem, aplikují se buď ručně nebo pomocí mycích a čistících strojů, tlakových pistolí, ultrazvukových přístrojů, apod.
  • Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě.
  • Úklidové pomůcky se po použití dezinfikují a usuší.
  • Čistící stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce.

Dezinfekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dezinfekce před odběrem kostní dřeně
  • Zničení patogenních mikroorganismů v daném prostředí.
  • Soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomoci fyzikálních (teplota nad 90 °C), chemických (použití chemických látek) nebo kombinovaných postupů (teplota nad 60 °C + použití chemických látek), které mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci.
  • Profylaktická, preventivní: provádí se i v době, kdy se infekční onemocnění nevyskytuje, je součástí komplexních hygienických opatření, (př. chlorace vody, pasterizace mléka, úprava odpadních vod).
  • Represivní, ohnisková: v ohnisku nákazy; je průběžná nebo konečná, je zaměřená na zneškodňování choroboplodných zárodků v ohnisku s cílem přerušit další šíření infekce.

Výběr dezinfekce je důležitý, je nutné brát zřetel na jednotlivé druhy mikroorganismů:

  1. citlivost jednotlivých mikroorganismů;
  2. účinek;
  3. vliv teploty a pH;
  4. prostředek musí působit na celý povrch a nesmí alergizovat;
  5. musí být ekonomicky výhodný.

Fyzikální dezinfekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut;
  • var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut;
  • dezinfekce v mycích, pracích a parních přístrojích při teplotě vyšší než 90 °C;
  • UV záření o vlnové délce 253,7– 264 nm;
  • filtrace, žíhání, spalování.

Chemická dezinfekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podle způsobu použití[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • dezinfekce povrchů;
  • dezinfekce nástrojů;
  • dezinfekce rukou;
  • speciální dezinfekce.

Podle účinných látek[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Dezinficiencia a antiseptika.
  • Chlorové sloučeniny (př. chlornan sodný – SAVO®),
  • jodové sloučeniny (př. JODISOL®),
  • aldehydy,
  • kvartérní amoniové sloučeniny (KAS),
  • deriváty fenolu, alkoholy,
  • sloučeniny peroxidu (mají charakter oxidační i redukční),
  • aminy,
  • tenzidy – chemické povrchově aktivní sloučeniny (nejvýznamnější jsou amonné kvartérní sloučeniny),
  • hydroxidy (př. hydroxid sodný),
  • organické kyseliny.

Podle spektra účinnosti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Baktericidní,
  • virucidní,
  • fungicidní,
  • tuberkulocidní,
  • sporucidní.

Podle místa použití[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zdravotnictví,
  • potravinářství, aj.

Fyzikálně chemická dezinfekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Paroformaldehydová komora (dezinfekce textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 °C).
  • Prací, mycí a čistící stroje (dezinfekce probíhá při teplotě do 60 °C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků).

Zásady chemické dezinfekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál a jsou netoxické.
  • Zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku – střídají se dezinfekční přípravky s různými aktivními složkami.
  • Při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou tzv. „slovní známky“ a přípravky se považují za 100%.[1]
  • Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného/odváženého dezinfekčního prostředku ve vodě.
  • Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je dána doporučením výrobce (nejčastěji se provádí každou směnu, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji).

Fyzikálně chemická dezinfekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze dosáhnout zvýšením teploty (fenolové přípravky a kvartérní amoniové sloučeniny na 50 až 60 °C, jodové přípravky na 35 °C).
  • Aldehydové, chlorové přípravky a peroxisloučeniny se ředí studenou vodou.
  • Dezinfekce se provádí omýváním, otíráním, ponořením, postřikem, formou pěny nebo aerosolem.
  • Důležité je dodržet koncentraci a dobu působení dezinfekčního přípravku předepsané v návodu.
  • Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem.
  • Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce. (Postup: dezinfekce – mechanická očista; dezinfekce.)
  • Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou.
  • Dodržování zásad ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používání osobních ochranných pomůcek, pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci.
  • K ověření účinnosti dezinfekce používáme mikrobiologické metody (stěry a otisky).

Vyšší stupeň dezinfekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zaručuje usmrcení všech mikroorganismů, ale ne cyst prvoků, vajíček helmintů etc..
  • Dvoustupňová dezinfekce:
  • Postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spor, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (vysoce rezistentních spor) a vývojových stádií zdravotně významných protozoí, helmintů a jejich vajíček.
  • Dezinfekční roztoky pro vyšší stupeň dezinfekce se musí ukládat do uzavřených nádob.
  • Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků.
  • Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách a skříních (volně uložený – v kazetách 24 hodin, chráněný – v kazetách a uzavřených skříních 48 hodin).
  • Po použití se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší.
  • Při kontaminaci biologickým materiálem – dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem, poté, do roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části bez vzduchových bublin.
  • Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou, k odstranění reziduí dezinfekčních prostředků, sterilní osušení a dále je nutné nakládat s předměty, jako se sterilním instrumentáriem.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům s praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-551-5.
  • KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 145 s. ISBN 80-246-0845-6.
  • MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.
  • MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 171 s. ISBN 80-247-1443-4.
  • RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5.
  • ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1.
  • WORKMAN, B a C., L. BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 259 s. ISBN 80-247-1714-X.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Česká republika. Ministerstvo zdravotnictví. Předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. In 440/2000. 2000. Dostupné také z URL <http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=1911>.