Dezinfekce a sterilizace

Dezinfekce

[ ✎ upravit vložený článek ]

Dezinfekce a sterilizace ve zdravotnických zařízeních jsou úkony, které provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. Používané postupy a prostředky podléhají schválení hlavního hygienika ČR a jsou upraveny příslušnou hygienickou legislativou. Podle stupně odstranění mikroorganizmů z předmětu nebo prostředí se rozlišují následující postupy:

• mechanická očista;
• dezinfekce;
• vyšší stupeň dezinfekce;
• sterilizace.

Dezinfekce lehátka použitého k transportu pacienta

SODIS (Solar Water Disinfection) – metoda dezinfekce vody pomoci PET-lahví a slunečního záření využívaná v některých rozvojových zemích

Mechanická očista – sanitace

Soubor postupů, které mechanicky odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganismů. Dle typu pracoviště se používají běžné detergenty nebo detergenty s dezinfekčním prostředkem (dle hygienicko-epidemiologického režimu konkrétního pracoviště). Dále se využívají čisticí prostředky, případně čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem. Ty se aplikují buď ručně nebo pomocí mycích a čistících strojů, tlakových pistolí, ultrazvukových přístrojů, apod.

Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě. Úklidové pomůcky se po použití dezinfikují a usuší. Čistící stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce. Úklid se provádí denně na vlhko.

Dezinfekce

Dezinfekce před odběrem kostní dřeně

Slouží ke zničení patogenních mikroorganismů v daném prostředí. Soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních (teplota nad 90 °C), chemických (použití chemických látek) nebo kombinovaných postupů (teplota nad 60 °C + použití chemických látek). Ty mají mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci.

• Profylaktická, preventivní: provádí se i v době, kdy se infekční onemocnění nevyskytuje, je součástí komplexních hygienických opatření, (př. chlorace vody, pasterizace mléka, úprava odpadních vod).
• Represivní, ohnisková: v ohnisku nákazy; je průběžná nebo konečná, je zaměřená na zneškodňování choroboplodných zárodků v ohnisku s cílem přerušit další šíření infekce.

Výběr dezinfekce je důležitý, je nutné brát zřetel na jednotlivé druhy mikroorganismů:

1. citlivost jednotlivých mikroorganismů;
2. účinek;
3. vliv teploty a pH;
4. prostředek musí působit na celý povrch a nesmí alergizovat;
5. musí být ekonomicky výhodný.

Fyzikální dezinfekce

• var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut;
• var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut;
• dezinfekce v mycích, pracích a parních přístrojích při teplotě vyšší než 90 °C;
• UV záření o vlnové délce 253,7–264 nm;
• filtrace, žíhání, spalování.

Chemická dezinfekce

Podle způsobu použití

• dezinfekce povrchů;
• dezinfekce nástrojů;
• dezinfekce rukou;
• speciální dezinfekce.

Podle účinných látek

 Podrobnější informace naleznete na stránce Dezinficiencia a antiseptika.

• Chlorové sloučeniny (př. chlornan sodný – SAVO®),
• jodové sloučeniny (př. JODISOL®),
• aldehydy,
• kvartérní amoniové sloučeniny (KAS),
• deriváty fenolu, alkoholy,
• sloučeniny peroxidu (mají charakter oxidační i redukční),
• aminy,
• tenzidy – chemické povrchově aktivní sloučeniny (nejvýznamnější jsou amonné kvartérní sloučeniny),
• hydroxidy (př. hydroxid sodný),
• organické kyseliny.

Podle spektra účinnosti

• Baktericidní,
• virucidní,
• fungicidní,
• tuberkulocidní,
• sporucidní.

Podle místa použití

• Zdravotnictví,
• potravinářství, aj.

Fyzikálně chemická dezinfekce

• Paroformaldehydová komora (dezinfekce textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 °C).
• Prací, mycí a čistící stroje (dezinfekce probíhá při teplotě do 60 °C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků).

Zásady chemické dezinfekce

• Dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál a jsou netoxické.
• Zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku – střídají se dezinfekční přípravky s různými aktivními složkami.
• Při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou tzv. „slovní známky“ a přípravky se považují za 100%.

• Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného/odváženého dezinfekčního prostředku ve vodě.
• Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je dána doporučením výrobce (nejčastěji se provádí každou směnu, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji).

Fyzikálně chemická dezinfekce

• Zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze dosáhnout zvýšením teploty (fenolové přípravky a kvartérní amoniové sloučeniny na 50 až 60 °C, jodové přípravky na 35 °C).
• Aldehydové, chlorové přípravky a peroxisloučeniny se ředí studenou vodou.
• Dezinfekce se provádí omýváním, otíráním, ponořením, postřikem, formou pěny nebo aerosolem.
• Důležité je dodržet koncentraci a dobu působení dezinfekčního přípravku předepsané v návodu.
• Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem.
• Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce. (Postup: dezinfekce – mechanická očista; dezinfekce.)
• Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou.
• Dodržování zásad ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používání osobních ochranných pomůcek, pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci.
• K ověření účinnosti dezinfekce používáme mikrobiologické metody (stěry a otisky).

Vyšší stupeň dezinfekce

• Zaručuje usmrcení všech mikroorganismů, ale ne cyst prvoků, vajíček helmintů etc.
• Dvoustupňová dezinfekce:
• postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spor, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (vysoce rezistentních spor) a vývojových stádií zdravotně významných protozoí, helmintů a jejich vajíček.
• Dezinfekční roztoky pro vyšší stupeň dezinfekce se musí ukládat do uzavřených nádob.
• Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků.
• Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách a skříních (volně uložený – v kazetách 24 hodin, chráněný – v kazetách a uzavřených skříních 48 hodin).
• Po použití se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší.
• Při kontaminaci biologickým materiálem – dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem, poté, do roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části bez vzduchových bublin.
• Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou, k odstranění reziduí dezinfekčních prostředků, sterilní osušení a dále je nutné nakládat s předměty, jako se sterilním instrumentáriem.

Sterilizace

[ ✎ upravit vložený článek ]

Sterilizace je souhrn opatření, kterými se v daném prostředí usmrtí všechny životaschopné mikroorganismy včetně spor a helmintů s jejich vajíčky a dojde též k nezvratné inaktivaci virů.

Předsterilizační příprava

• Dekontaminace či dezinfekce,
• mechanická očista,
• oplach pitnou vodou nebo vodou destilovanou,
• osušení,
• zabalení.

Fyzikální sterilizace

Sterilizace vlhkým teplem

• V parních přístrojích, které musí být až na výjimky vybaveny pravidelně obměňovaným antibakteriálním filtrem,
• sterilizace předmětů z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů, léčivých přípravků a dalších materiálů odolných parametrům,
• pro inaktivaci prionů se používá teplota 134 °C po dobu 60 minut,
• pro některé nebalené předměty určené k okamžitému použití se používá teplota 134 °C po dobu 4 minut, nepoužívá se na centrálních sterilizacích a sterilizačních centrech,
• pro léčivé přípravky se používají parametry individuálně dle standardních operačních a technologických postupů.

Sterilizace horkým vzduchem

• V přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu,
• sterilizace předmětů z kovu, skla, porcelánu, keramiky, kameniny a léčivých přípravků při parametrech,
• pro léčivé přípravky se používají parametry individuálně dle standardních operačních a technologických postupů.

Sterilizace plazmatem

• Vzniká ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli nebo vysokonapěťovým výbojem, které ve vysokém vakuu působením na páry peroxidu vodíku nebo jiné chemické látky uvolňují volné radikály kyslíku; účinek je dán nízkoteplotním plazmatem plynu (peroxid vodíku, kyselina peroctová) při teplotě 50 °C a dalších stanovených parametrech.

Chemická sterilizace

• Materiál, který nelze sterilizovat fyzikálními způsoby,
• sterilizačním médiem jsou plyny předepsaného složení a koncentrace.

Sterilizace formaldehydem

• Působení plynné směsi formaldehydu s vodní párou při teplotě 60–80 °C a podtlaku při parametrech stanovených výrobcem,
• zavzdušnění komory na konci cyklu probíhá přes antibakteriální filtr.

Sterilizace ethylenoxidem

• Plynná směs ethylenoxidu při teplotě 37–55 °C při parametrech stanovených výrobcem.

Zásady sterilizace

• Způsoby sterilizace volíme dle doporučení výrobce jednotlivých nástrojů / pomůcek / předmětů,
• nástroje / pomůcky / předměty se sterilizují důkladně omyté a osušené,
• materiály se vkládají do vhodných obalů a do sterilizační komory se ukládají tak, aby se umožnilo co nejsnazší pronikání sterilizačního média,
• obaly s vysterilizovaným materiálem se označí datem sterilizace, exspirace, kódem pracovníka (odpovídajícího za neporušenost obalu) a kontrolu procesového testu,
• každý sterilizační cyklus se dokumentuje: datum, druh sterilizovaného materiálu, jméno a podpis osoby, která sterilizaci provedla,
• vysterilizovaný materiál v obalu se převáží v uzavřených přepravkách tak, aby byly chráněny před poškozením a znečištěním,
• vysterilizovaný materiál se skladuje:
  • volně s krátkou exspirační dobou,
  • chráněn v uzavřené skříni, zásuvce nebo v dalším obalu s delší exspirací,
  • pro dlouhodobou exspiraci se použije dvojitý obal, který se po sterilizaci vkládá do uzavíratelného skladovacího obalu (např. skříně),
  • pro lepší možnost manipulace se sterilním materiálem při jeho používání je možné ve výjimečných případech použít podávkové kleště, které jsou uchovávány „na sucho“ v toulci, kdy výměna podávek a toulce musí být prováděna minimálně jednou za 8 hodin.

Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů

Biologické indikátory

• Nové přístroje, opravené přístroje před uvedením do provozu,
• při jakékoliv pochybnosti o sterilizační účinnosti,
• pravidelná kontrola:
  • 1x za měsíc: sterilizátory ve sterilizačních centrech, centrálních sterilizací, operačních sálech, operačních traktech nebo na pracovištích, které vykonávají sterilizaci pro jiná pracoviště,
  • u sterilizátorů ne starších než 10 let nejpozději po 200 sterilizačních cyklech, nejméně však 1x za rok,
  • u sterilizátorů starších 10 let nejpozději po 100 sterilizačních cyklech, nejméně však 2x za rok.

Nebiologické testy (sledování parametrů sterilizace obsluhou)

• Chemický test procesový:
  • označuje se každý jednotkový obal,
  • slouží k rozlišení materiálu připraveného ke sterilizaci a již sterilizovaného, reaguje barevnou změnou již jen na přítomnost sterilizačního média,
• chemické testy: určené k průkazu splnění všech parametrů cyklu; vkládají se do míst, kam sterilizační médium nejhůře proniká.

Odkazy

Použitá literatura

• BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům s praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-551-5.

• • KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 145 s. ISBN 80-246-0845-6.

• MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.

• MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 171 s. ISBN 80-247-1443-4.

• RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5.

• ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1.

• WORKMAN, B a C., L. BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 259 s. ISBN 80-247-1714-X.