Dimorfní houby

Z WikiSkript

Dimorfní houby jsou schopné růstu ve dvou fázích: do 30 °C roste forma vláknitá a při 35–37 °C vyrůstá forma kvasinková. Obě dvě formy jsou původci infekcí pronikající přes sliznice a kůži, kvasinková forma navíc způsobuje i systémové infekce.

Kultivace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Růst dimofrních hub je pomalý, není blokován cykloheximidem, který se přidává do kultivační půdy. Hyfy jsou vláknité formy, jemné, paralelně uspořádané. Taktéž lze vyprovokovat změnu jedné fáze v druhou.

Průkaz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dimorfní houby prokazujeme nepřímo, nejčastěji pomocí techniky ELISA, dvojitou imunodifuzí nebo komplementfixační reakcí.

Zástupci[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi dimorfní houby můžeme zařadit hned několik zástupců: Histoplasma, Blastomyces, Coccidioides, Sporothrix nebo Penicilium marneffei.

Blastomyces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Blastomyces dermatitidis

Hlavním zástupcem je B. dermatitidis způsobující blastomykózu, patřící mezi endemické nemoci (USA, podél Mississippi, jih Kanady).

V půdě roste vláknitá forma, která se do organismu se dostává inhalací prachu s konidiemi, a proto způsobí vždy primárně plicní onemocnění. Disseminace a sekundární postižení organismu se projeví u osob s oslabenou imunitou.

Častěji se ovšem vyskytují kožní formy, které se do organismu dostanou přes poraněnou kůži.

Histoplasma[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

H. capsulatum se vyskytuje podél velkých řek v USA. Existují 3 variety: capsulatum, dubosii (Afrika) a farcinimosum, která způsobuje lymfadenitidu koní a mul, a je tedy epizootická. Celková onemocnění jsou totožná jako u Blastomyces.

Coccidioides[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

C. immitis se vyskytuje v USA. Vyžaduje kratší kultivaci než ostatní dimorfní houby. Vláknitá forma se rozpadá na vysoce infekční artrokonidie a je příčinou laboratorních infekcí. Způsobuje kokcidiomykózu, která se rozdílně projevuje u osob s oslabenou imunitou a osob nakažených AIDS. U jedinců s oslabenou imunitou je v 60 % asymptomatická, ve 2 % přechází do chronické formy. U jedinců nakažených AIDS dochází k primárnímu postižení plic s vykašláváním purulentního sputa.

Penicillium marneffei[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Penicillium spp. (ascomycetous fungi)

Penicillium spp. patří mezi vláknité houby, které rychle rostou a připomínají štětec (odtud někdy název plíseň štětičková).

P. marneffei je patologická pro člověka. Jedná se o první druh, který je schopen vyvolat infekci, a to hlavně u jedinců nakažených AIDS (plíce, játra, kůže). Rezervoárem jsou bambusové krysy v Laosu, Thajsku, Vietnamu. Patří mezi dimorfní houby proto, že tvoří jednobuněčné útvary podobné kvasinkám v postižené tkáni. Jejich konidie zhoršují stav alergiků a astmatiků.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.
  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.