Dirofilarióza

Z WikiSkript
Dirofilaria repens a Dirofilaria immitis
Secernentea
Onchocercidae
Dirofilaria immitis (vlevo) a Dirofilaria repens (vpravo)
Dirofilaria immitis (vlevo) a Dirofilaria repens (vpravo)
Výskyt kosmopolitní
Onemocnění dirofilarióza
Infekční stadium a způsob nákazy mikrofilárie, bodnutí nakaženého komára
Diagnostika mikroskopie
Terapie ivermektin, dietylkarbamazin
MeSH ID D004182

Dirofilarióza je onemocnění způsobené Dirofilaria repens či Dirofilaria immitis. Jsou to tencí bílí červi a patří mezi filárie. Běžně napadají šelmy, hlavně psovité a kočkovité. Člověk je náhodný hostitel, ve člověku larva nedospěje. Zdrojem infekce je komár (vektor).

Dirofilariózy patří k tzv. nově hrozícím infekcím („emerging infectious diseases“). Jde o infekční onemocnění, jejichž šíření je pozorováno celosvětově a je známo, že často úzce souvisí s cestováním lidí, přemisťováním zvířat a s globálními klimatickými změnami, zejména oteplováním. [1]

Životní cyklus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Životní cyklus Dirofilaria repens

Larvy se vyvíjí v komárovi 15–18 dní. Jakmile komár kousne člověka, larvy se dostávají do kůže a z ní do krve. Larvy v člověku nedospívají v dospělce, ale uhnízdí se v některém orgánu, kde vytvoří noduly. Nejčastěji napadnou podkoží, plíce, srdce nebo oči. Mohou se také zachytit lymfatických uzlinách a v dutině břišní.

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Oční dirofilarióza způsobená Dirofilaria repens

Dirofilaria repens[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • V ČR je častější než Dirofilaria immitis (v ČR jen 5 případů, ale stále se rozšiřuje a blíží se k Česku z klasických míst výskytu).
  • Nejčastější původce symptomatické dirofilariózy. [1]
  • Při nakažení člověka vytváří noduly v kůži, v oblasti orbity, ve sklivci, spojivce a na víčku.

Dirofilaria immitis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Česky vlasovec psí.
  • Často se mu říká srdeční červ, neboť se velmi rád usidluje v srdci a způsobuje kardiopulmonární poškození (u psa).
  • U člověka i u psa však nejčastěji způsobuje asymptomatické infekce. [1]
  • U člověka se larva nejčastěji zachytí v podkoží, oku nebo v plicích, kde vytváří noduly.

CAVE!!! Infekce dirofiláriemi mohou vyvolat poměrně silnou imunitní odpověď a ta může souviset s některými dalšími příznaky lokalizovanými mimo postižené místo. [1]

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Mikroskopické vyšetření odebraných tkání (biopsie, excize).
  • Detekce specifických protilátek (sérum, sklivec) či DNA parazita.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Antihelmintika (ivermektin, dietylkarbamazin), která poškozují svalovinu červa. [1]
  • Chirurgické odstranění červa.

Prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pravděpodobně bude případů dirofilariózy přibývat kvůli šíření samotného parazita i kvůli stále rostoucímu cestování lidí spolu s domácími mazlíčky (psi a kočky). Cestovatelé by se měli chránit před komáry i v nemalarických oblastech. [1]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f DITRICH, O.. Případ dirofilariózy importované z Řecka (Stručný úvod do problematiky dirofilarióz u lidí a kazuistika případu). Příspěvek na konferenci Cestovní medicína: paraziti stále aktuálnější. Praha. 7. dubna 2009. Dostupné také z <http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/sbornik.pdf>. 

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi III (Filárie) [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 23. 11. 2015.