Disperse světla

Z WikiSkript

Disperse světla na optickém hranolu

Disperzí (světla) nazýváme jevy, které vznikají v důsledku závislosti indexu lomu na vlnové délce, tedy jevy při kterých dochází během průchodu světla látkou k rozložení bílého světla na jednotlivé barvy. Příčinou disperze je závislost fázové rychlosti šíření světelné vlny na její vlnové délce (v = f (λ)) při průchodu hmotným prostředím.

Disperze světla je rozklad elektromagnetického záření na složky v různých vlnových délkách.

c = fázová rychlost ve vakuu, ε = permitivita vakua, μ = magnetická permeabilita vakua

Tento vztah ukazuje, že rychlost světla je ve vakuu pro všechny vlnové délky stejná a ve vakuu disperze světla nenastává.

Disperse látek – veličina určující rychlost změny indexu lomu (n =c / v) v závislosti na vlnové délce (derivace indexu lomu podle vlnové délky). V průhledných prostředích roste index lomu s klesající λ. Je-li tato veličina < 0 = normální disperze, > 0 = anormální disperze.


Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

  • Normální disperze,
  • Chromatická disperze,
  • Anomální disperze.
Barvy duhy v porovnání s barevným spektrem

Nejčastější disperze je duha. Sluneční světlo dopadá na padající kapku deště, lomí se paprsek do kapky a část světla se odráží od vnitřního povrchu kapky a následovně se láme ven. První lom způsobí rozklad světla na spektrum. Druhý lom zvětší. Světlo se láme ve velkém počtu. Červená vychází z kapek výše a fialová níže. Pokud je Slunce výš nad obzorem, duha není vidět.

Duha 2 řádu má úhel 53° a obrácené pořadí barev.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]