Eikenella
(přesměrováno z Eikenella spp.)
| Eikenella spp. | |
| Neisseriaceae | |
| Eikenella | |
 Eikenella corrodens | |
| Morfologie | G− tyčinka |
|---|---|
| Vztah ke kyslíku | fakultativně anaerobní |
| Kultivace | kultivační půdy s přídavkem heminu |
| Onemocnění | periapikální a periodontální abscesy, gingivitida, mozkové abscesy, otitida, sinusitida, aspirační pneumonie, plicní abscesy, infekční endokarditida, kožní infekce, prostatitida, sepse |
| Terapie | cefoxitin a cefuroxin, penicilin, tetracyklin, cefalosporiny |
| MeSH ID | D016970 |
Jediným známým zástupcem tohoto rodu je Eikenella corrodens, jež byla objevena v roce 1958 M. Eikenem. Jedná se o gramnegativní fakultativně anaerobní tyčinku. U člověka může být izolována jako komenzál z ústní dutiny, gastrointestinálního systému či ženského urogenitálního systému. Eikenella je řazena do skupiny HACEK (některé druhy rodu Haemophilus, dále Actinobacillus, Cardiobacterium, Eikenella a Kingella), a to na základě podobnosti v kultivačních nárocích.
Kultivace[upravit | editovat zdroj]
Pro růst za aerobních podmínek vyžaduje tato bakterie přítomnost heminu (faktor X) v kultivační půdě, lépe roste v atmosféře obohacené o oxid uhličitý. Na pevných kultivačních půdách pozorujeme růst šedavých malých kolonií dvojího typu, a to kolonie korodující, které vrůstají do agaru, a kolonie nekorodující. V jedné kultuře můžeme současně pozorovat oba typy. Růst může být provázen zápachem po chlóru. Eikenella je oxidáza-pozitivní, kataláza-negativní, redukuje nitrát.
Onemocnění[upravit | editovat zdroj]
Eikenella corrodens byla izolována z periapikálních a periodontálních abscesů či z gingivitid. Dále tato bakterie hraje roli v etiologii mozkových abscesů, otitid, sinusitid, aspiračních pneumonií a plicních abscesů, může být infekčním agens endokarditidy, kožní infekce, prostatitidy či sepse. Jako patogen se dále uplatňuje ve směsných infekcích, a to například u pacientů s karcinomy v oblasti hlavy a krku, často je pozorován v ráně kousnutím (vulnus morsum). Rovněž je etiologickým agensem u tzv. needle-licker's osteomyelitidy, což je osteomyelitida u pacientů s IDM* či intravenózních narkomanů, kteří olizují jehly před jejich použitím.
*z Frj. - infarctus du myocarde
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Eikenella je rezistentní k linkosamidům, metronidazolu, amynoglykosidům a vankomycinu, k terapii jsou vhodné cefoxitin a cefuroxin, je citlivá k penicilinu, tetracyklinu a cefalosporinům.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. 1996.
- JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1270-4.
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.
