Ejakulácia

Z WikiSkript

(přesměrováno z Ejakulace)

Glandula vesiculosa (pohled zezadu a zdola)
  1. Stimulací senzitivních nervových zakončení v pohlavných orgánech dochází v míšních segmentech T11–L2 vlivem sympatiku k aktivaci ejakulačního centra.
  2. Sympatikus způsobí kontrakci ductus deferens, který dopraví spermie z nadvarlete (epididymis) do močové trubice (urethra) v prostatě. V tomto místě se spojí ductus deferens s ductus excretorius, který přivádí 50–80 % tekuté složky ejakulátu produkované v glandula vesiculosa.
  3. Současně se účinkem sympatiku stahuje m. sphincter urethrae internus, který brání retrográdnímu přechodu ejakulátu do močového měchýře.
  4. Nasleduje kontrakce m. bulbospongiosus spolu s m. ischiocavernosus, který rytmickými stahy vypudí ejakulát z močové trubice. Pohlavní vzrušení (včetně erekce) odeznívá během 1-2 minut.

Ejakulát[upravit | editovat zdroj]

Objem kolísá mezi 2,5-4,5 ml.

Složení:

  1. Spermie a sekret vas deferens 10%
  2. Sekret semenných váčků 60%
  3. Sekret prostaty 30%
  4. Nejmenší část tvoří hlen bulbouretrálních žlázek

PH ejalukátu je asi 7,5 (alkalické prostředí zvyšuje rychlost pohybu spermií). Zásaditý sekret semenných váčků obsahuje výživné látky (fruktózu) a hormony (prostaglandiny), které pomáhají spermiím se pohybovat. Prostatická tekutina je mléčně zakalená a obsahuje vápník, fosfátové ionty, fibrinogen a profibrinolyzin. Po vypuzení do pochvy se fibrinogen mění na fibrin - vytvořené koagulum udržuje ejakulát v zadních partiích pochvy. Serin proteáza (PSA, prostatický specifický antigen) koagulum rozpouští během 15-30 minut a pohyblivost spermií opět roste.

Zásadní je obsah živých (a pohyblivých) spermií. V 1 ml ejakulátu jich je 35-200 milionů. Pokud počet klesá pod 20 milionů je muž prakticky neplodný. V ženském genitálu se pohybují 3 mm/min. Vejcovodů mohou dosáhnout 10-60 minut po styku (tam také nejčastěji dochází k oplodnění). V ženském reprodukčním systému mohou přežívat i několik dnů. Zmražený ejakulát lze uchovávat několik let.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2002. 488 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.
  • HUDÁK, Radovan a David KACHLÍK, et al. Memorix anatomie. 2. vydání. Praha ; Kroměříž : Triton, 2013. ISBN 9788073877125.
  • KOLEKTIV, Kittnar. Lékařská fyziologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2011. 790 s. ISBN 9788024730684.