Elektrické vlastnosti koloidů

Z WikiSkript


Koloid je disperzní soustava obsahující částice s velikostí 1–1000 nm. Jsou tedy viditelné v elektronovém mikroskopu, ne však v mikroskopu světelném. Koloidní částice jsou všude kolem nás, nacházíme je v lidském těle stejně jako v potravinách nebo čistících prostředcích. Charakteristické pro koloidy je schopnost zachytit určité množství tekutiny, se kterou poté vytváří gel (nejběžnějším příkladem gelu je želatina).

Příklad koloidu tvořícího gel

Elektrické vlastnosti koloidů[upravit | editovat zdroj]

Na povrchu každé koloidní částice vzniká tzv. elektrická dvojvrstva. Již podle názvu můžeme odvodit, že se skládá ze dvou částí – kompaktní a difúzní. Kompaktní (Sternova) část je blíže k povrchu částice, difúzní je dále od povrchu částice. Obě dvě tyto části jsou elektricky nabité. V difúzní části nepůsobí adsorpční síly (nebo jsou tak malé, že je lze zanedbat). Na rozdíl od toho v části kompaktní adsorpční síly působí. Díky tomu existuje potenciální rozdíl mezi povrchem a vnitřní částí daného koloidu.

Potenciální rozdíly u koloidů[upravit | editovat zdroj]

diagram elektrokinetického (zeta) potenciálu

Rozlišujeme dva druhy potenciálních rozdílů – elektrochemický a elektrokinetický.

Elektrochemický

  • Udává celkový potenciální rozdíl mezi povrchem částice a objemem kapaliny.
  • Je zodpovědný za membránové potenciály.

Elektrokinetický (zeta)

  • Udává potenciální rozdíl mezi objemem kapaliny a tenkou vrstvou protiiontů na rozhraní mezi kompaktní a difúzní částí elektrické dvojvrstvy.
  • S ním souvisí tzv. elektrokinetické jevy.

Elektrokinetické jevy[upravit | editovat zdroj]

  • Jsou způsobené vlivem elektrického pole na koloidní soustavu.
  • Lze je využít pro určení hodnoty elektrického potenciálu.
  • Existují 4 základní typy – elektroforéza, elektroosmóza, sedimentační potenciál a potenciál proudění.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • BARTOVSKÁ, Lidmila a Marie ŠIŠKOVÁ. Fyzikální chemie povrchů a koloidních soustav. 5. vydání. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická, 2005. ISBN 80-7080-579-X.