Embolie plodovou vodou

Z WikiSkript

Embolie plodovou vodou je průnik plodové vody do oběhu matky s následným zablokováním plicního řečiště a vznikem plicní hypertenze. Jedná se o velmi závažnou porodní komplikaci, která se vyskytuje vzácně (1:80 000 porodů). Tento proces se více podobá anafylaxi než embolii, proto se také nazývá termín anafylaktoidní syndrom těhotenství. U některých žen může AFE vést k mírnému stupni orgánové dysfunkce, zatímco u jiných může vést ke koagulopatii, šokovému stavu, kardiovaskulárnímu kolapsu a smrti. Amniální tekutina se dostává do mateřského oběhu, tento stav vyžaduje okamžitou porodnickou a anesteziologickou péči.

Různé druhy inserce placenty – normální decidua, placenta accreta, placenta increta, placenta percreta

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

V první fázi jsou příznaky embolie plodovou vodou stejné jako u tromboembolie, a to různě vyjádřené kardiopulmonální selhání. Dochází k významné dušnosti a hypotenzi s poklesem pO2 pod 80 %. Pokud to pacientka přežije, vznikají do 15 minut příznaky DIC. Rozvíjí se syndrom dechové tísně a akutní renální selhání, tomu už obvykle pacientka podlehne. Na základě rozvíjejícího se klinického obrazu se snažíme o co nejrychlejší ukončení těhotenství.

Embolie plodovou vodou popis

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Definitivně je obvykle embolie plodovou vodou diagnostikována až post mortem, dle nálezu v plicní tkáni, kde se typicky nachází lanugo, kožní epitelie plodu, mekoniová tělíska.

Profylaxe a léčba[upravit | editovat zdroj]

K profylaxi jsou doporučovány podobné obecné zásady jako u trombembolie (specifické postupy nejsou známy). Také léčba je obdobná jako při tromboembolii, co nejdříve kompletní terapie DIC, terapie hypotenze, profylaxe renálního selhání a křečí. V případě počínajícího klinického obrazu DIC rychle opatříme krevní rezervu.

Terapeutický postup[upravit | editovat zdroj]

  1. Přítomnost porodníka, anesteziologa.
  2. Odběr krve na hemokoagulační vyšetření a na vyšetření plicních amyláz (statim), objednat deleukotizovanou erytrocytární masu.
  3. Někdy nutná analgosedace/svalová relaxace s umělou plicní ventilaci s okamžitým zařazením PEEP (endexspirační přetlak až 10 cmH2O (1,0 kPa)).
  4. Zavedení centrálního žilního katetru, plicnicového katetru a invazivní měření arteriálního tlaku.
  5. Management hypotenze: krystaloidní roztoky s titračním podáváním dobutaminu a noradrenalinu.
  6. Nootropika – piracetam v dávce 12 g/24 h.
  7. Neonatologická intenzivní péče o novorozence.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KAUR, Kiranpreet, Mamta BHARDWAJ a Prashant KUMAR. Amniotic fluid embolism. Journal of Anaesthesiology Clinical Pharmacology. 2016, roč. 2, vol. 32, s. 153, ISSN 0970-9185. DOI: 10.4103/0970-9185.173356.
  • ČECH, Evžen, et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1303-9.
  • BRECKWOLDT, Meinert, et al. Gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Martin : Osveta, 1997. 648 s. ISBN 80-88824-56-7.