Encefalitida způsobená herpes simplex viry

Z WikiSkript


Herpetická encefalitida
Herpesviral encephalitis
Encephalitis herpetica
Hemoragická HSV encefalitida
Hemoragická HSV encefalitida
Původce HSV 1, HSV 2 (u novorozenců)
Přenos slinami a sekretem nemocných, autoinokulace, kontaminované prsty a předměty [1]
Inkubační doba 2–12 dní
Klinický obraz většinou nevýrazné chřipkovité příznaky, v průběhu několika dnů dysfázie až afázie, porucha vědomí, křeče[1]
Léčba aciklovir i.v. (zahájíme na základě klinického podezření)[1]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 B00.4+
MeSH ID D020803
MedlinePlus 001415
Medscape 1166498
  • HSV typ Iherpes labialis et oralis – encefalitis.
  • HSV typ IIherpes genitalis – serózní meningitis novorozenců.

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • K herpetickým DNA virům řadíme: HSV typu I a II, VZV, EBV, CMV;
  • schopné dlouhodobě latentně přežívat v nervové tkáni s možností exacerbace infekce;
  • přenos po celý rok ve všech věkových skupinách – kontaktem, vzdušnou cestou;
HSV typ I
vyvolává vážnou hemoragicko–nekrotickou encefalitidu postihující selektivně frontotemporální oblast, 30% úmrtnost
HSV typ II
působí serózní meningitis – jako jiné virové meningitidy[2].

Patologicko-anatomický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nekrotizující encefalitis (nekrózy nejčastěji v kůře frontálních laloků[3]);
  • mozek při pitvě silně oteklý, pleny překrvené[3];
  • intranukleární eozinofilní inkluzní tělíska;
  • biopsie prokáže antigen herpes simplex imunofluorescencí a pozitivní kultivací do 48 hodin.

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nespecifické bolesti hlavy a teplota – progredují v několika dnech k záchvatům s poruchami vědomí, ložiskové příznaky odpovídají selektivně dolní části frontálního a temporálního laloku;
  • čichové halucinace, parciální epileptické záchvaty s komplexní symptomatologií, poruchy chování;
  • postižení dominantní hemisféry – afázie – jeden z hlavních příznaků;
  • edém mozku může způsobit smrt (tentoriální herniace);
  • přežití spojeno s poruchou paměti.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • V akutní fázi mozková biopsie;
  • pro zahájení léčby včas postačí nespecifický pozitivní nález CT či MRI;
  • zprvu normální CT ukáže v dalším vývoji hypodenzity frontotemporálně (nekrózy);
  • likvor – zmnožení lymfocytů, vyšší bílkovina;
  • EEG – generalizované zpomalení s periodickými výboji temporálně.

Diferenciální diagnostika a terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Dif. dg.: jiné encephalitidy, absces mozku, tumor;
  • na rozdíl od jiných virových infekcí CNS máme kauzální lék – aciclovir.
  • aciclovir nasazujeme vždy ihned při podezření na herpetickou etiologii encefalitidy, dokud se neprokáže jinak


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 179, 527-528. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  3. a b POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.