Entamoeba histolytica

Z WikiSkript
Entamoeba histolytica
Entamoebidea
Entamoebidae (měňavkovití)
Trofozoity s ingestovanými erytrocyty
Trofozoity s ingestovanými erytrocyty
Výskyt kosmopolitní, nejvíce rozvojové země (Mexiko, Vietnam, Indie, Egypt)
Onemocnění amébóza
Infekční stadium a způsob nákazy cysta – orofekální přenos
Diagnostika klinický obraz, anamnéza, mikroskopický průkaz ve stolici, kultivace, sérologie, PCR
Terapie

metronidazol

asymptomatické nosičství: metronidazol + tetracyklin + Endiaron
MeSH ID D004748


Entamoeba histolytica je jeden z nejrozšířenějších lidských parazitů. Vyskytuje se kosmopolitně, nejvíce v rozvojových zemích (Mexiko, Vietnam, Indie, Egypt), kde je rozšířená díky špatné hygieně a teplému a vlhkému klimatu. Hlavním hostitelem je člověk, ale infikováni mohou být vzácně i psi, kočky a hlodavci. Přenáší se alimentární cestou značně odolnými cystami (fekálním znečištěním potravin a pitné vody). Nemá mezihostitele ani zvířecí rezervoár. Pokud napadne střevní sliznici, způsobuje střevní amébózu, invazivní kmeny mohou proniknout do tkání a způsobit extraintestinální amébózu. Většina infekcí je formou asymptomatického nosičství, pouze 10 % onemocnění je symptomatických. U dětí je invazivní amébóza velmi vzácná.[1]

Morfologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Entamoeba histolytica patří mezi Protozoa, Rhizopoda (měňavky).

Faktory virulence: adhesin – lektin Gal/GalNAc, amébapor, cysteinové proteázy.

Trofozoit[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Aktivní pohyblivé stadium,
  • měňavka, obvykle 15–30 μm v průměru, invazivní kmeny jsou o něco větší[1],
  • jedno jádro s velmi malým centrálním karyosomem,
1. forma minuta – žije v lumen tlustého střeva, kde se živí bakteriemi
  • může encystovat nebo se za určitých okolností změnit ve forma magna (stres hostitele, změna střevní mikroflory)
2. forma magna – není schopná encystovat – slepá vývojová linie
  • schopna napadat buňky střevního epitelu,
  • destrukce bb. kontaktní cytolýzou a proteolyt E,
  • tvoří se hluboké do submukózy zasahující ulcerace (charakt. tvar široké lahve s úzkým hrdlem)
  • v lézi se živí tkáňovou drtí a erytrocyty,
  • hematogenním rozsevem do dalších orgánů (játra, plíce, mozek, slezina) – vznikají druhotné léze (v infikovaných tkáních trofozoity, nikdy ne cysty)

Cysta[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Infekční stádium,
  • kulovitý tvar, 1–4 jádra,
  • rezistentní stěna z chitinu – odolná vůči vnějším vlivům,
  • vylučována se stolicí.

Životní cyklus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Životní cyklus Entamoeby

Infekce se přenáší pozřením cyst fekálně kontaminovaným jídlem. Cysta je odolná vůči žaludečním šťávám a putuje do tenkého střeva, kde excystuje. Dělí se na 4 a poté na 8 améb, které putují do tlustého střeva. Většina améb (forma minuta) se živí bakteriemi ve střevě a ve formě cyst je vylučována stolicí, ale při větším množství infekce se některé přichytí ke sliznici a vytváří léze o tvaru široké láhve s úzkým hrdlem (forma magna).[1]


Životní cyklus ve zkratce:

Pozření cysty → excystace v tenkém střevě → pomnožení trofozoitů v tlustém střevě (forma minuta) →:

→ encystace v kolon descendens (jednojaderná cysta → čtyřjaderná cysta) → vyloučení cyst stolicí.
→ forma magna (invazivní).

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Akutní infekce: těžké průjmy, dyzenterie, bolesti břicha vpravo (cékum)
    • nebývá provázena horečkou ani PMN leukocytózou,
    • komplikace: toxické megakolon, amébová apendicitida, perforace střeva, perforace do dutých orgánů, masivní hemoragie, amébom (granulom),
  • chronická infekce: epizody dyzenterie s krví a hlenem ve stolici, zácpa,
  • extraintestinální infekce: abscesy v játrech, plicích a v mozku,
    • jaterní absces – zvětšení jater, horečka, hubnutí, bolesti v pravém podžebří,
    • pneumonitis, encephalitis,
  • neléčená amébóza může být smrtelná.
Klinické formy střevní amébózy
Klinická forma Stolice Parazitologický nález
Asymptomatická kolonizace tlustého střeva Stolice formovaná Cysty
Nedysenterická kolitida Stolice řídká Trofozoity „minuta“
Amébová kolitida = dysenterie Stolice řídká – tekutá s krví a hlenem Trofozoity „magna“
Chronická amébová kolitida Stolice formovaná nebo řídká Cysty, Trofozoity „minuta“

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Klinický obraz, anamnéza a epidemiologie,
  • mikroskopická – průkaz trofozoitů (do 1 hod.) a cyst (do 24 hod.) ve stolici v nativním a barveném preparátu,
  • kultivační – na speciálních médiích,
  • sérologická – průkaz IgG (nepřímá hemaglutinace, nepřímá imunofluorescence, ELISA) – pozitivní pouze při extraintestinální amébóze,
  • PCR – čerstvá nefixovaná stolice.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Lék volby: metronidazol (Entizol) 3× 750 mg p.o. (3× 10–15 mg/kg) 5–7 dní (střevní); 10 dní (jaterní),
  • asymptomatické nosičství: metronidazol (3× 500 mg 10 dní) + tetracyklin (4× 500 mg prvních 5 dní) + Endiaron (3× 250 mg následujících 5 dní),
  • extraluminální formy – 5-nitroimidazoly; těžké případy + tetracyklin,
  • jaterní abscesy – medikamentózně, ev. chirurgicky.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c Univesity of South Carolina, School of Medicine. Microbiology and Immunology On-line : PARASITOLOGY [online]. Poslední revize 2010, [cit. 2010-09-05]. <http://pathmicro.med.sc.edu/parasitology/intest-protozoa.htm>.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.