Fixní můstek

Fixní můstek je pevná náhrada umožňující dentální přenos žvýkacího tlaku přes pilíře ohraničující defekt, nebo zbylé zuby v oblouku.

Indikace a kontraindikace

Indikace

• Sanace mezer v zubním oblouku, které se staly mastikační, fonační nebo estetickou závadou (defekty I. třídy).
• Profylaxe chrupu postiženého parodontitidou, kdy působí na zbylé zuby jako dlaha.

Kontraindikace

• Nedostatek kvalitních pilířových zubů.
• Špatný biologický faktor pilířů.
• Nevhodné anatomické podmínky (široké nebo úzké mezery, velké defekty alveolárního výběžku).
• Nezhojené extrakční rány.

Části můstku

Můstek.

Sedmičlenný můstek se třemi mezičleny.

1. Pilířové konstrukce (různé typy korunkových náhrad, inleje, onleje, částečné korunky).
2. Mezičleny = tělo (nahrazují chybějící zuby).
3. Spoje.

Pilířové konstrukce

• pevné kotvení můstku k pilířovým zubům
• jejich retence závislá na tvaru preparovaného pahýlu a na ploše naléhájící na pahýl
• náhrady - celoplášťové korunky, částečné, inleje, onleje

Mezičleny

Modelace mezičlenů se liší podle lokalizace v zubním oblouku:

• v laterálním úseku se uplatňuje funkčnost a hygiena,
• ve frontálním úseku je měřítkem estetika a fonace.

Modifikace mezičlenů (vzhledem ke sliznici alveolu)

1. Sedlové (plošný těsný kontakt) – konkávní.
   • Dobrá estetika,
   • těsný kontakt brání retenci potravy a fonetickým problémům,
   • dochází ale k adhezi plaku, který nelze z konkávní plochy odstranit a následně tak vznikají zánětlivé změny až ulcerace,
   • indikovaný jen u snímatelných můstků.
2. Redukované sedlové.
   • Plošný kontakt s alveolární sliznicí je menší,
   • mají stejné nedostatky jako mezičleny sedlové a navíc může docházet k retenci potravy a k fonetickým problémům.
3. Dotykové – tangenciální (lineární maloplošný kontakt) – konvexní.
   • Vhodné díky dostatečné hygieně, ale vzhledem k estetice a fonaci mají své nedostatky – v místech kde chybí mezizubní papily vznikají mezery a pacienti si stěžují na syčení vzduchu a pronikání sliny (lze řešit silikonovou gingivální epitézou).
4. Bezkontaktní – proplachovací.
   • Nedotýkají se alveolární sliznice,
   • nahrazují pouze žvýkací plošky,
   • indikace: v distálním úseku dolní čelisti a u dostatečně vysokých pilířů.
5. Kónické – pontopinové (zanořené).
   • Mají schopnost zabránit kolapsu extrakční rány a remodelaci alveolu do tvaru přirozeného zubního krčku,
   • jsou zanořeny do extrakční rány, kde často dochází k zánětům sliznice a resorpci alveolární kosti,
   • přípustné u fixních imediátních provizorií.
6. Oválné – konvexní.
   • Redukovaný plošný dotyk,
   • z hlediska hygieny a estetiky nejvhodnější,
   • podmínkou je dostatek prostoru a odpovídající konfigurace alveolu (někdy možno upravit plastikou alveolu, remodelací extrakční rány pomocí imediátního kónického mezičlenu).

Spoje

• Musí být dostatečně silné pro zajištění pevnosti a rigidity,
• při modelaci je důležité respektovat výšku a tvar mezizubní papily pro zajištění dostatečné hygieny.

Preparace

• Dle typu korunkových náhrad.

Důležitá je paralelita!

Dlouhodobá prognóza

• Je vázána na pilířové zuby,
• funkčnost můstku bývá 15 až 20 let,
• omezená životnost je dána malhygienou pacienta, chybnou preparací lékaře, nekorektní prací zubního technika atd.

Odkazy

Související články

• Adhezivní můstek

Použitá literatura

• KRŇOULOVÁ, Jana a Hana HUBÁLKOVÁ. Fixní zubní náhrady. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2002. 0 s. ISBN 80-902118-9-5.