Francisella tularensis

Z WikiSkript
Francisella tularensis
Francisellaceae
Francisella
Kolonie Francisella tularensis na čokoládovém agaru
Kolonie Francisella tularensis na čokoládovém agaru
Morfologie G- tyčky
Vztah ke kyslíku aerobní
Kultivace krevní agar s glukózou a cysteinem
Antigeny antigenní komplex - faktor Vi
Onemocnění tularémie
Diagnostika imunofluorescence,
Terapie streptomycin, tetracyklin, gentamicin, chirurgický zákrok


Francisella tularensis je gramnegativní, nesporulující, aerobní bakterie.

Morfologie a fyziologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Buňka má tvar tyčky o délce 0,7 mm. Je nepohyblivá, opouzdřená, nesporulující.[1]

Kultivace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Fr. tularensis je růstově náročná, vyrůstá na krevním agaru s glukózou a cysteinem (cystein, glutamin, histidin a thimin jsou pro ni důležité růstové faktory). Vhodná je i půda z koagulovaných vaječných žloutků a dobře se množí i v endotelu žloutkového vaku kuřecích embryí. Kolonie jsou zpočátku drobné a průsvitné, později se kalí. Fermentace cukrů je slabá.

Toxiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Virulentní kmeny mají povrchový antigenní komplex označován faktor Vi; ve stěně Fr. tularensis se nachází málo učinný endotoxin, izolovaná byla i termolabilní toxická bílkovina.

Onemocnění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Francisella tularensis je původcem tularémie. Člověk může být nakažen přenosem z hlodavců:

  • kousnutím infikovaných klíšťat,
  • vodou kontaminovanou výkaly nebo zdechlinami,
  • při zpracování kontaminované slámy, sena nebo obilnin.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Na kultivaci se zasílá materiál z primární léze, sputum, punktát z uzlin; ve fázi bakteriemie se pokoušíme zachytit mikroba z krve.
  • Izolace na vnímavých laboratorních zvířatech − po smrti se materiál z lézí kultivuje na půdách.
  • Rychlou diagnostiku lze provést pomocí imunofluorescence.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Brno : Triton, 1996. 560 s. s. 255. ISBN 859-4-315-0528-0.