Gingivostomatitis herpetica

Z WikiSkript

Herpetická gingivostomatitida
Herpetic stomatitis
Gingivostomatitis herpetica
Původce HSV (primoinfekce)
Přenos sliny a sekret nemocných i nosičů viru, autoinokulace, kontaminovanými prsty či předměty[1]
Inkubační doba 4–5 dní
Klinický obraz u malých dětí a batolat vysoká horečka, bolestivé puchýřky a eroze v dutině ústní, hypersalivace, u dospělých tonzilofaryngitida[1]
Léčba symptomatická, v těžších případech celková antivirotika, při bakteriální superinfekci širokospektrá ATB
Komplikace dehydratace
Klasifikace a odkazy
MKN B00.2
MeSH ID D013283
MedlinePlus 001383

Gingivostomatitis herpetica je projevem primoinfekce HSV. Postihuje obvykle děti v útlém věku.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Při první nákaze HSV se po inkubační době 4–5 dní rozvíjí první stádium (prodromální). Po několik dní trvajících chřipkových příznacích se vyvíjí druhé stádium (puchýřnaté) s projevy v ústní dutině, typicky na dásních, tvrdém patře, hřbetu jazyka a někdy i tvářových sliznicích. Na zduřelé a zarudlé sliznici se objeví 2–4 mm velké běložlutavé afty s červeným lemem, na patře mají tendenci splývat do větších ploch s nepravidelným okrajem. Bolest způsobuje dysfagii a vytékání slin z úst. Někdy také bolestivě zduří regionální lymfatické uzliny. Eroze se zhojí do dvou týdnů.

Zvláštní formou onemocnění je Pospischillův-Feyerrterův aftoid. Vzniká vzácně u dětí oslabených systémovou infekcí. Kromě ústní sliznice je bolestivými aftózními lézemi postižen také genitál. Na kůži vznikají herpetiformně uspořádané puchýřky.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit stomatitis herpetica a erythema multiforme Hebrae.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Léčba je symptomatická, hlavně dostatek tekutin a kašovitá strava. Doporučují se chladné bylinné čaje kvůli antiseptickému a adstringentnímu účinku. V těžkých případech se podávají celkově antivirotika, při bakteriální superinfekci širokospektrá antibiotika.

CAVE!!! Při nedostatečném příjmu tekutin může, zejména u dětí, docházet k dehydrataci.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 502 s. s. 114. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • MAZÁNEK, Jiří, et al. Zubní lékařství pro studující nestomatologických oborů. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2018. 400 s. ISBN 978-80-247-5807-7.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 178. ISBN 978-80-7262-644-1.