Gramovo barvení

Z WikiSkript

Jedno ze základních barvení v mikrobiologii. Gramovo barvení dalo základ rozdělení bakterií na Gram pozitivní (G+) a Gram negativní (G−). Toto dělení je založeno na různé stavbě bakteriální stěny.

Postup[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zkoumaný vzorek nebo kulturu bakterií naneseme na podložní sklo a postupně nanášíme barvící roztoky. Každý roztok necháme působit cca 1 minutu[1]. Postup si snadno zapamatujeme podle zkratky VLAS (VLAK):
Gramovo barvení

Pozitivita a negativita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

G+[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Gram pozitivní.JPG

Grampozitivní bakterie mají stěnu tvořenou peptidoglykanem a polysacharidy, kterými prochází kyselina teichoová. Při barvení se krystalová violeť dostává do buněk a tvoří s Luglovým roztokem modrou komplexní barvu. Alkohol není schopný prostoupit buněčnou stěnou a rozpustit komplex. Dobarvení safraninem dodá bakteriím tmavě fialovou barvu.

G–[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Gram negativní.JPG

Gramnegativní bakterie mají stěnu tvořenou tenkou vrstvou peptidoglykanu a vrstvou lipopolysacharidu. Při stejném postupu dochází ve třetím kroku k vyplavení komplexu alkoholem a k odbarvení. Safranin dobarví bakterie červeně.

G labilní a nebarvící se[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Některé bakterie, zvláště po dlouhé kultivaci a několikanásobném pasážování, nebo pokud přežijí útok antibiotik proti buněčné stěně (L-formy), se mohou změnit z G+ na G–.

Bakterie, které obsahují ve své stěně hodně mastných kyselin a vosků (Mycobacterium tuberculosis), se nemusí barvit podle Grama vůbec.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • RYŠKOVÁ, Olga, et al. Návody k praktickým cvičením z lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-307-5.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. JULÁK, Jaroslav. Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 113 s. ISBN 978-80-246-1141-9.