Grampozitivní nesporulující anaeroby
Mezi grampozitivní nesporulující anaeroby řadíme především Actinomycetes spp., Propionibacterium spp., Lactobacilus spp., Peptostreptococcus spp..
Tito zástupci mají několik společných vlastností. Vyskytují se v běžné mikroflóře v dutině ústní, nosohltanu, vagině, tlustém střevu nebo v kůži. Podílí se na rozvoji infekcí. Způsobují onemocnění jako aktinomykózy, akné nebo endokarditidy. Co se morfologie týče, vyskytují se jako tyčinky a mají větvená vlákna přecházející až v kokovité útvary. Kultivace není vždy snadná, nejdůležitější je mikroskopie materiálu kvůli růstu, který může trvat až týden.
Actinomycetes spp.[upravit | editovat zdroj]
Aktinomycéty jsou grampozitivní anaerobní bakterie, vyvolávají cerebrální, hrudní a abdominální aktinomykózu, což je chirurgické hnisavé onemocnění s abscesy. Actinomycetes mají pleomorfní větvená vlákna s tendencí terminální fragmentace. Jsou tvaru V nebo Y (jako mycelium hub). Jejich stěna je druhově specifická s peptidoglykanem a kyselinou mykolovou. Fermentují glukózu. Pokud se přidá glukóza do kultivačního média, spustí to jejich růst. Taktéž jsou mikroaerofilní, ale pod podmínkou přítomnosti oxidu uhličitého. Vyskytují se hlavně ve vagině, dutině ústní a v urogenitálu.
Odběr se dělá z hloubky sinusu a kolonie, které vytváří, mají tvar moláru. Je náročné je kultivovat.
Důležitým zástupcem je A. israeli, který způsobuje právě aktinomykózu. Tvoří se absces a píštěl s hustým hnisem a drúzou (zrníčkovité shluky mikrobů). Aktinomykózy mohou být thorakální, cervikofaciální, abdominální nebo také v děložní formě. Aktinomykóza se léčí penicilinem nebo doxycyklinem, linkomycinem, klidamycinem
. Prokazujeme přímo – mikroskopií nebo anaerobní kultivací.
Propionibacterium spp.[upravit | editovat zdroj]
Tito zástupci se vyskytují v kůži, nosohltanu, GIT, dutině ústní a v urogenitálu. Nejčastěji se vyskytují jako nesporulující anaeroby. Jsou kyjovitého tvaru (jako rozsypaný čaj). Produkují lipázy a způsobují tak akné – acne juvenilis. Akné se léčí pravidelným čištěním pleti a klindamycinem.
Peptostreptococcus spp.[upravit | editovat zdroj]
Nejčastěji se vyskytují P. magnus, anaerobicus, asaccharolyticus. Způsobují infekce dutiny ústní, poporodní endometritidy, záněty v malé pánvi, peritonsilární abscesy, nekrotizující pneumonie a další onemocnění. Při terapii je důležité zjistit příčinu a chirurgicky vyčistit ložisko. Léčí se penicilinem nebo cefoxitinem. Prokazují se v klinickém materiálu z hnisu, stěrů z ran nebo z amniové tekutiny.
Lactobacilus spp.[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Lactobacillus.Méně podstatnými zástupci jsou Bifidobacterium spp. způsobující zubní kazy.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
