Halucinace

Z WikiSkript

Halucinace je klinicky závažnou kvalitativní poruchou vnímání, můžeme ji definovat jako dojem reálného vjemu bez působení příslušného podnětu. Nemocný je nezvratně přesvědčen o pravdivosti vnímaných jevů a jedná tedy v souladu s nimi. V případě, že pacient halucinaci ignoruje, popř. ví, že to co vnímá, není skutečné, jedná se o pseudohalucinace. Halucinace dělíme na simplexní a komplexní.

Simplexní halucinace jsou převážně na úrovni čití. Např. akoasmata, kdy pacient slyší rány, nářek, smích, pláč, atd., fotomy – nemocný vidí jiskry, záblesky, apod.

Komplexní halucinace je šalebné vnímání jednoho smyslu (např. sluchu) anebo kombinace několika smyslů.

Halucinace optické[upravit | editovat zdroj]

Extrakampinní – nemocný je schopen vidět věci mimo své zorné pole, popř. dosah svého smyslového orgánu (Svoboda, et. al. 2012). Vidí tedy například, co se děje za jeho zády, aniž by se otočil, vidí na extrémní vzdálenosti apod.
Mikroskopie – pacient vnímá předměty a osoby menší, než ve skutečnosti jsou.
Makropsie – opak mikropsie, pacient vše vnímá zvětšené.
Mikrozoopsie – nemocný halucinuje malá zvířata, nejčastěji hmyz, častý výskyt je u deliria tremens.
Autoskopické – nemocný vidí sám sebe, dvojník může být průhledný nebo vybledlý.

Halucinace auditivní[upravit | editovat zdroj]

- jsou nejčastějším druhem halucinací, nemocní o nich mluví jako o hlasech.
Halucinace hudby nebo zpěvu
Hlasy
  1. Imperativní – hlas nemocnému přikazuje
  2. Teleologické – hlas nemocnému radí, popř. mu nadává
  3. Antagonistické – pacient slyší více hlasů

Halucinace olfaktorické[upravit | editovat zdroj]

- obsahem čichových halucinací jsou nejčastěji pachy nepříjemné, nemocný cítí plyny, hnilobu, tlející maso, apod.

Halucinace gustatorické[upravit | editovat zdroj]

- chuťové halucinace bývají spjaty s halucinacemi čichovými, kdy se nemocný domnívá, že jeho potrava je zkažená, otrávená

Halucinace viscerální[upravit | editovat zdroj]

- nemocný pociťuje orgánové změny, např. chybějící žaludek, nebo přítomnost věcí, které v těle být nemají, např. ve střevech jsou hadi, v mozku implantát atd.

Halucinace motorické[upravit | editovat zdroj]

- pacient buď vnímá pohyby v klidové poloze anebo se skutečně pohybuje, může nabýt dojmu, že umí létat, šplhat po zdech a stropě, někdy si může myslet, že spolu s ním se pohybuje i vybavení místnosti
Verbálně motorické halucinace Séglasovy – někdo mluví nemocného ústy
Graficko-motorické halucinace – někdo užívá pacientovu ruku k písmu
Halucinace posedlosti – nemocný má pocit, že je posednut ďáblem, zlými duchy a ti s ním provádí pohyby.

Nezařazené halucinace[upravit | editovat zdroj]

Halucinace inadekvátní – pacient je přesvědčen, že vnímá jiným čidlem, např. vidí prstem, slyší kolenem (synestézie)
Kahlbaumovy halucinace – nemocný např. při zavření dveří slyší výhrůžky, nadávky…
Intrapsychické halucinace – typické výhradně pro poruchy schizofrenního okruhu, pacient je přesvědčen, že mu někdo do hlavy vkládá myšlenky nebo mu je naopak krade, je zde přítomna bludná představa


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Mojmír a Eva ČEŠKOVÁ. Psychopatologie a psychiatrie : pro psychology a speciální pedagogy. 2. vydání. Praha : Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0216-5.