Hematopoéza (pediatrie)

Hematopoetické řady

Buňky uvnitř hematopoetických ostrůvků v kostní dřeni obsahují buňky červené krevní řady, granulocyty (neutrofily, eozinofily, bazofily), monocyty a makrofágy, lymfocyty, krevní destičky, a jejich prekurzory. Prvními morfologicky identifikovatelnými prekurzory jsou proerytroblast (dává vznik erytroblastu), myeloblast, monoblast, lymfoblast a megakaryoblast (prekurzor megakaryocytu).

Délka života krevních buněk je následující:

erytrocyty 100 až 120 dní (u novorozenců 60 dní),
trombocyty 7 až 10 dní,
granulocyty 12 hodin,
lymfocyty mají dlouhou délku života.

Kratší délka života erytrocytů v novorozeneckém věku je jedním z faktorů, který se podílí na novorozenecké hyperbilirubinémii.

Na počátku diferenciace hematopoetických buněk je pluripotentní kmenová buňka, která se diferencuje na lymfoidní, erythroidní a myeloidní prekurzorovou buňku. Z lymfoidní prekurzorové buňky se diferencují pre-T-lymfocyty (→ T-lymfocyty) a pre-B-lymfocyty (→ B-lymfocyty → plazmocyty). Z erytroidní prekurzorové buňky se diferencují erytroblasty (→ retikulocyt → erytrocyt). Z myeloidní prekurzorové buňky se diferencují megakaryoblast (→ megakaryocyt → trombocyt), myeloblast (→ promyelocyt → myelocyt → metamyelocyt → tyč → segment), monoblast (→ monocyty → makrofágy), eozinofiloblast (→ eozinofil), mastocyty (žírné buňky) a bazofilní granulocyty.

Pluripotentní kmenová buňka

Lymfoidní kmenová buňka (lymfoblast):

pre T → T-lymfocyt;
pre B → B-lymfocyt → plazmocyt.

Erytroidní prekurzorová buňka (proerytroblast) → erytroblast → retikulocyt → erytrocyt.

Myeloidní prekurzorová buňka:

megakaryoblast → megakaryocyt → trombocyt;
myeloblast → promyelocyt → myelocyt → metamyelocyt → tyč → segment;
monoblast → monocyt - makrofág;
eozinofiloblast → eozinofil;
bazofilní granulocyt;
mastocyt.

Hematopoetické buňky se diferencují z progenitorových buněk pod vlivem hematopoetických růstových faktorů HGFs (hematopoietic growth factors). HGFs ovlivňují i extramedulární hematopoézu zahrnující T-lymfocyty, makrofágy, endoteliální buňky a fibroblasty. Mezi HGFs patří erytropoetin, trombopoetin, G-CSF (granulocyte colony stimulating factor), GM-CSF (granulocyte-monocyte colony stimulating factor). Terapeuticky se využívá erythropoetin, G-CSF a GM-CSF. Nověji byly syntetizovány nový erythroid-stimulating protein (darbepoetin α) a chemická modifikace G-CSF (pegfilgastrim). Tyto poslední preparáty jsou zatím ve stadiu zkoumání a klinických zkoušek. Existují i růstové faktory pro samotné kmenové buňky, SCF (stem cell factor = c-kit-ligand) a FL (flt 3-ligand).