Hemokultura

Z WikiSkript
Schéma odběru hemokultury.

Hemokultura je mikrobiologické kultivační vyšetření krve na přítomnost bakterií.

Zásady odběru[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Komu odebírat hemokulturu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pacient suspektní z bakteriální infekce:

  • CRP > 60 mg/l;
  • anamnéza horečky − odběr ideálně když stoupá teplota, nejlépe tělesná teplota > 38 °C, leč není nutno;
  • pacientovi by neměla být podána žádná antibiotika před odběrem hemokultury.

Jak odebírat hemokulturu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pro odběr je zásadní[1]:

  • v sadě se odebírají dva vzorky − jeden pro aerobní a druhý pro anaerobní kultivaci;
  • obvykle se odebírají 2 sady, každá z jedné ruky (celkem tedy 4 lahvičky na hemokulturu, viz obrázek);
  • výsledky kultivace neovlivní použití nesrážlivé krve s citrátem sodným v klasickém poměru (Na-citrát:krev 1:9 až 1:4)[2]
Tuto vlastnost je možno použít ke snížení počtu vpichů do pacienta – při odběru krve na základní laboratorní vyšetření je do zvláštní stříkačky odebrána krev a přidán citrát, při vysokém výsledku CRP je pak krev ze stříkačky aplikována do kultivačních lahviček – ty jsou samotné celkem drahé a odebrání krve přímo do nich, když nevíme zda je budeme odesílat či nikoli, se tak jeví jako neekonomické.

Dezinfekce místa odběru:

  • nejčastěji se odebírá žilní krev z kubitálních jamek;
  • použijí se 2 desinfekční prostředky[3]:
  1. alkoholový − pro odstranění biofilmu bakterií na povrchu kůže
  2. další desinfekční prostředek
  • odebírá se 10 ml krve do každé kultivační lahvičky;
  • odebere se stěr z kůže z místa odběru na kultivaci.

Zpracování a vyhodnocení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Princip detekce v automatickém analyzátoru. Při překročení limitní koncentrace CO2 v hemokultuře přístroj spustí alarm (zelená šipka).

Ke kultivaci a zároveň detekci přítomnosti bakterií se v dnešní době používají moderní přístroje, které udržují stálou kultivační teplotu 37 °C. Pokud jsou ve vzorku bakterie, produktem jejich metabolismu je CO2. Přístroj každých 20 minut kontroluje koncentraci CO2 v každém vzorku. Pokud dojde k překročení hraniční koncentrace CO2, přístroj spustí alarm. Vzorky se ponechají v přístroji obvykle 5 dní.

Na základě hemokultury zjistíme pouze, jestli v krvi pacienta jsou přítomny bakterie (aerobní či anaerobní). Nezjistíme přesné agens ani jeho citlivost na antibiotika. K tomu poslouží následné klasické kultivační vyšetření na živných půdách.

Interpretace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pozitivní výsledek potvrzuje přítomnost bakterií v krvi pacienta (bakteriémii). Pro vyloučení možnosti kontaminace odebraného vzorku (falešné pozitivity) se provádí kultivace stěru z místa odběru. Nejčastější kontaminace je Staphylococcus epidermidis (koaguláza negativní stafylokok) [4]. Příčinou kontaminace je často odběr skrze žilní katetr. Kontaminace je častější u žilních katetrů než u arteriálních katetrů nebo odběrů z periferní žíly [5]. Riziko kontaminace hemokultury je nižší při jednorázovém odběru z periferie i ve srovnání s odběrem z nově zavedeného žilního katetru[4].


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BERAN, Ondřej: Laboratorní diagnostika infekčních nemocí. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 18.4.2011.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. BERAN, Ondřej: Laboratorní diagnostika infekčních nemocí. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 18.4.2011.
  2. Dle telefonické konsultace MUDr. Václavy Adámkové, primářky oddělení klinické mikrobiologie a antibiotického centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF v Praze, dne 22.10.2013.
  3. HOLUB, Michal: Principy antibiotické léčby. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 11.4.2011.
  4. a b NORBERG, Alonna, Norman C CHRISTOPHER a Maria L RAMUNDO, et al. Contamination rates of blood cultures obtained by dedicated phlebotomy vs intravenous catheter. JAMA [online]2003, vol. 289, no. 6, s. 726-9, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12585951>. ISSN 0098-7484. 
  5. STOHL, Sheldon, Shmuel BENENSON a Sigal SVIRI, et al. Blood cultures at central line insertion in the ICU, a comparison with peripheral venipuncture. Journal of clinical microbiology [online]2011, roč. 5, vol. 49, s. 2398-2403, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21525219>. ISSN 0095-1137.