Hepatitida D

Z WikiSkript
Virus hepatitidy D
Deltaviridae
Typ NK RNA
Zdroj člověk
Přenos parenterálně (krví, krevními produkty, typicky mezi intravenózními narkomany)
Výskyt endemicky v jihoamerických zemích, Středomoří, Rumunsko, země jižní a střední Afriky
Onemocnění virová hepatitida D, pouze jako koinfekce nebo superinfekce s HBV
Diagnostika anti-HDV IgM při akutní infekci, anti-HDV IgG u chronické infekce, průkaz HDAg a HDV RNA
Terapie vysoké dávky IFN-α nebo pegylovaný IFN-α-2a (12 měsíců),
Očkování očkování proti HBV chrání i před infekcí HDV
  • Původcem je defektní RNA virus delta (HDV), který není schopen samostatné replikace, vyžaduje k tomu enzymatické výbavy HBV.
  • Jedná se buď o:
  1. koinfekci HBV + HDV,
  2. superinfekci HDV u primárně infkovaného HBV (nebezpečnější).
  • Může být fulminantní hepatitida, jindy rozvoj jaterní cirhózy.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Inkubační doba je 2–7 týdnů.
  • Superinfekce vede ke zhoršení jaterních funkcí – selhání nebo rychlejší jaterní cirhóza.
  • Při koinfekci průběh většinou lepší.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Provádí se průkaz specifických protilátek proti antigenu delta metodou ELISA.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroje[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.