Hymenolepióza

Z WikiSkript
Hymenolepis nana
Cestoda (Tasemnice)
Hymenolepididae
Tasemnice dětská
Tasemnice dětská
Výskyt celosvětově
Onemocnění hymenolepióza
Infekční stadium a způsob nákazy pozření infekčních vajíček, pozření larev ve tkáních mezihostitele
Diagnostika mikroskopický průkaz vajíček ve stolici
Terapie niklosamid, prazikvantel
MeSH ID D048189


Hymenolepióza je průjmové onemocnění, jehož původcem je Hymenolepis nana. Přenos probíhá orofekálně vajíčky parazita. Nákaza má horší průběh u podvyživených dětí a u jedinců s imunitní nedostatečností.

Hymenolepis nana[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hymenolepis nana (Tasemnice dětská) má skolex, který je opatřen rostellárními háčky. Samice je velká 4–8 cm[1] a produkuje vajíčka, která se s potravou dostávají do mezihostitele (zejména hmyz). Z vajíčka se uvolňuje onkosféra, která proniká do sliznice střeva a mechanicky ji poškozuje. Uvnitř sliznice se vytváří cysticerkoid, který je infekční pro definitivního hostitele (hlodavci, člověk). Kromě tohoto klasického cyklu se dvěma hostiteli může být i cyklus jednohostitelský, kdy se zralý cysticerkoid uvolní do lumen střeva a dojde k vývinu dospělce. Parazitující tasemnice, která je přichycena na stěnu tenkého střeva, postupně odlučuje články, jejichž rozpadem dochází k uvolnění infekčních vajíček. Typicky probíhá tento cyklus u člověka, který je tedy zároveň mezihostitelem i definitivním hostitelem. Jednohostitelský cyklus výrazně usnadňuje šíření v dětských kolektivech nebo oblastech se sníženými hygienickými standardy.

CAVE!!! Vzhledem k vývoji parazita ve střevě člověka běžně nacházíme větší počet dospělých tasemnic.[2]

Životní cyklus H. nana
Vajíčko H. nana

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Slabé nákazy jsou asymptomatické. Při silných nákazách parazité výrazně narušují střevní sliznici, což se u pacientů projevuje tupou bolestí v břiše bez závislosti na příjmu potravy. Další příznaky jsou:

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vajíčka tasemnice lze prokázat při mikroskopickém vyšetření stolice, nevylučují se však pravidelně.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PrazikvantelStátní úřad pro kontrolu léčiv: Prazikvantel – jednorázová dávka.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.
  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
  • GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. 2016. 568 s. ISBN 978-80-7387-928-0.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2007. 318 s. s. 186. ISBN 978-80-7387-008-9.
  2. BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 508. ISBN 8023802976.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]