Vegetationes adenoideae

Z WikiSkript

(přesměrováno z Hypertrofie adenoidní vegetace)

Adenoidní vegetace

Pojmem adenoidní vegetace (AV) se označuje patologické zbytnění nosohltanové mandle (tonsilla pharyngea), ke kterému dochází nejčastěji v důsledku chronických rinosinusitid. Jedná se o onemocnění dětského věku postihující obě pohlaví.

Nosohltanová mandle se také označuje jako tzv. třetí mandle (vedle patrových mandlí). Je součástí Waldeyerova lymfoepitelového okruhu. Její funkcí je podílet se na obraně organismu proti infekci. Nejvíce je vyvinutá u dětí ve věku 4–7 let, poté zvolna involvuje.

  • Pokud se jedná o čistou hyperplazii, je mandle zvětšená stejnoměrně a v nosohltanu se nenachází žádný sekret.
  • Pokud jde o zvětšení způsobené infekcí, zvětšení je naopak nepravidelné, povrch mandle je rozbrázděn a pokryt sekretem, který je přítomen i v nosohltanu a v nose.

Význam a vývoj AV[upravit | editovat zdroj]

  • lymfatická tkáň bohatá na sekreční žlázky;
  • význam: spoluúčast na tvorbě imunity, produkce imunoglobulinů a lymfocytů, součást lymfoepitelové bariéry;
  • hyperplazie koresponduje s imunobiologickou aktivitou dětského věku (přirozená hypertrofie z aktivity mízní tkáně a sekrečního aparátu);
  • hyperplazie je stimulována zatěžováním imunologického systému, špatnou výživou, opakovanými záněty horních cest dýchacích, hormonálními vlivy (zánětlivá hypertrofie se zmnožením vazivového stromatu);
  • největší mezi 3. a 5. rokem života;
  • od 7. roku života involuje a mizí, může však perzistovat;
  • pro tvorbu celkové imunity je význam nosní mandle okrajový a je nahraditelná ostatními orgány Waldayerova okruhu;
  • nejčastější infekční fokus u dětí v ORL oblasti.[1]

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • nosní neprůchodnost – děti dýchají ústy (zejména ve spánku), noční chrápání, rhinolalia clausa;
  • syndrom spánkové apnoe
  • facies adenoidea – charakteristický výraz obličeje (otevřená ústa, nezřetelná nazolabiální rýha, retrakce horního rtu, obnažené horní řezáky, oploštělé tváře, vyklenuté a úzké tvrdé patro – gotické patro);
  • opakující se nemoci z nachlazení, rinosinusitidy;
  • opakující se mezotitidy;
  • nedoslýchavost – zvětšená mandle překrývá ústí Eustachovy trubice, ve středouší vznikne podtlak, dojde ke vpáčení bubínku a ke katarálnímu zánětu s exsudací;
  • může být noční pomočování
  • mechanická dysfagie a neprospívání.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit benigní nádory a cysty epifaryngu, zejména pak juvenilní angiofibrom a antrochoanální polyp.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • adenotomie – kyretáž nosohltanu kyretou v celkové inhalační nebo intubační celkové anestesii; endoskopická adenotomie;
  • sanace zánětů HCD;
  • rehabilitace dýchání nosem.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
  • HAHN, Aleš, et al. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. 390 s. ISBN 978-80-247-0529-3.
  1. KOLÍN, Jan. Adenoidní vegetace. Vox Pediatriae [online]. 2003, roč. 3, vol. 2, s. 28, dostupné také z <http://www.detskylekar.cz/cps/rde/xbcr/dlekar/2003_vox2.pdf>.