Hypothalamus

Z WikiSkript
MRI mozku. Šipka ukazuje pozici hypothalamu.
1 – Corpus callosum (rostrum), 2 – Corpus callosum (genu), 3 – Corpus callosum (corpus), 4 – Corpus callosum (splenium), 5 – Septum pellucidum, 6 – Fornix (corpus), 7 – Glandula epiphysialis, 8 – Recessus pinealis, 9 – Habenula, 10 – Stria medullaris thalami, 11 – Thalamus (pars dorsalis), 12 – Adhaesio interthalamica, 13 – Plexus choroideus, 14 – Foramen interventriculare, 15 – Comissura anterior, 16 – Hypothalamus, 17 – Lamina terminalis, 18 – Recessus supraopticus, 19 – Recessus infundibuli, 20 – Infundibulum, 21 – Tuber cinerum, 22 – Corpora mamillaria, 23 – Sulcus hypothalamicus (modrá čára), 24 – Mesencephalon (crus cerebri), 25 – Tegmentum mesencephali, 26 – Aqaeductus mesencephali, 27 – Tectum mesencephali: a – Colliculus superior b – Colliculus inferior, 28 – Pons, 29 – Ventriculus quartus, 30 – Cerebellum, 31 – Comissura posterior.

Hypothalamus je relativně malá oblast (4 cm3) diencephala mezi commisura anterior a corpora mammillaria, tvořící dolní část stěn a spodinu III. komory. Pozorováno z ventrální plochy je to oblast mezi (a nad) chiasma opticum a corpora mammillaria, uprostřed této plochy je hrbolek, tuber cinereum, z kterého vybíhá infundibulum se zavěšenou hypofýzou.

Hypothalamus obsahuje několik desítek jader, která se obvykle rozdělují na:

  • periventrikulární;
  • mediální;
  • laterální oblast (areu);

nebo na:

  • přední (preoptickou) část;
  • oblast chiasma opticum;
  • střední oblast s tuber cinereum;
  • zadní oblast s corpora mammillaria.

Více o jednotlivých jádrech zde, jejich podrobná znalost však překračuje požadavky zkoušky.

Funkce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Funkce hypothalamu je velmi komplexní, dá se říci, že není žádná důležitá aktivita v našem těle, která by hypothalamem nebyla regulována.

  1. regulace tělesné teploty;
  2. regulace příjmu potravy a tekutin (pocity hladu/sytosti, pocit žízně);
  3. regulace sexuálního chování a pravděpodobně i sexuální orientace;
  4. regulace emocí − zapojení do limbického systému;
  5. nadřízená struktura pro autonomní nervový systém;
  6. nadřízená struktura pro hormonální regulaci;
    • produkce releasing a inhibiting faktorů pro adenohypofýzu;
    • produkce hormonů neurohypofýzy (ADH (vasopresin) + oxytocin): hlavně ncl. supraopticus a ncl. paraventricularis;
  7. regulace cirkadiánních (24 hodinových) rytmů, včetně spánku, i rytmů s delší periodou (nástup puberty).

Funkce hypothalamu (stejně jako jiných oblastí mozku) je zkoumána sériemi experimentů (např. na potkanech), při kterých jsou jednotlivé oblasti stimulovány elektrodou nebo je jejich funkce vyřazena poškozením. Data získaná na experimentálních modelech jsou podpořena/porovnávána s popisem jednotlivých klinických kazuistik, u kterých známe symptomy pacienta i konkrétní, nemocí způsobené poškození mozku.

Tak např. poškození tuber cinereum způsobí atrofii gonád, poškození mezi tuber cinereum a chiasma opticum způsobí předčasný pohlavní vývoj (hypogenitalismus nebo naopak pubertas praecox − předčasná puberta, pak mohou být jedním z příznaků nádoru této oblasti u člověka). Stimulace či poškození jiných oblastí vedou např. k nadměrnému nebo minimálnímu příjmu potravy či tekutin, poruchám chování (spuštění agresivity, ataky paniky, prudký smích), poruchám spánku, poruchám regulace tělesné teploty, poruchám autonomní inervace projevujícím se např. kolísáním krevního tlaku či zpomalením akce srdeční.

Pohlavní dimorfismus hypothalamu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Některá jádra hypothalamu jsou typickým (ne však jediným) příkladem morfologických (a funkčních) odlišností mozku muže a ženy. V hypothalamu je několik jader, která jsou 1,5–3× větší u muže než u ženy (obsahují zároveň 1,5–3× více neuronů). Zdá se, že některá z těchto jader jsou u homosexuálních mužů statisticky významně menší než u heterosexuálních mužů. Naopak některá z těchto jader jsou statisticky významně větší u homosexuálních žen v porovnání s heterosexuálními ženami.[1][2] Ženy mají naopak v porovnání s muži větší commisura anterior a častěji přítomnou a větší adhesio interthalamica, tedy struktury spojující hemisféry.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. BAO, Ai-Min a Dick F SWAAB. Sexual differentiation of the human brain: Relation to gender identity, sexual orientation and neuropsychiatric disorders. Front Neuroendocrinol [online]2011, vol. 32, no. 2, s. 214-26, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21334362>. ISSN 0091-3022 (print), 1095-6808. 
  2. SWAAB, D F, W C CHUNG a F P KRUIJVER, et al. Structural and functional sex differences in the human hypothalamus. Horm Behav [online]2001, vol. 40, no. 2, s. 93-8, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11534968>. ISSN 0018-506X.