Indukční efekt

Z WikiSkript


Vliv indukčního efektu na selektivitu aktivace vazby C-H

V molekulách s kovalentními polárními vazbami, tedy takovými vazbami, kde rozdíl elektronegativit (Δx) je větší než 0,4, dochází ke vzniku parciálních nábojů. Kladný parciální náboj vzniká na atomu s menší elektronegativitou, záporný parciální náboj na atomu s větší elektronegativitou. V molekule HCl tedy kladný parciální náboj vzniká na atomu vodíku (x = 1), záporný parciální náboj na atomu chloru (x = 2,8). Posunu elektronů po vazbě σ (sigma) se nazývá indukční efekt. Vyskytuje se kladný a záporný indukční efekt.[1]

Kladný indukční efekt[upravit | editovat zdroj]

Nastává tehdy, kdy centrální atom funkční skupiny má elektronegativitu nižší než uhlík uvnitř řetězce. Kladný indukční efekt vyvolávají například skupiny -PH2, -SiH3 nebo -SH.

ethylmerkaptan CH3δδ-←CH2δ-←SHδ+

Záporný indukční efekt[upravit | editovat zdroj]

Je vyvolán vyšší elektronegativitou centrálního atomu skupiny, než má uhlík uvnitř řetězce. Typickým příkladem jsou halogeny (-F, -Cl, -Br, -I), -OH, -NH2 či -NO.

1-chlorpropan CH3δδδ+→CH2δδ+→CH2δ+→Clδ-


Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • výklad pedagogických pracovníků Církevního gymnázia v Plzni

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. BANÝR, Jiří a Pavel BENEŠ. Chemie pro střední školy: (obecná, anorganická, organická, analytická, biochemie). 2. vydání. Praha : SPN, 1999. 160 s. ISBN 8085937468.