Intrakraniální metastázy

Z WikiSkript

MRI: nádorové metastatické postižení mozku
Sekční nález: nádorová metastáza papilárního karcinomu štítné žlázy

Intrakraniální metastázy tvoří asi 15 % nitrolebních tumorů (v četnosti jsou hned za gliomy a meningeomy), jejich incidence stoupá. Jedná se nejčastěji o metastázy: karcinomu plic, karcinomu prsu, karcinomu ledvin, karcinomu GIT a melanomu. Typicky jsou lokalizovány v oblasti mozkové nebo mozečkové hemisféry, 80 % metastáz je v supratentoriální oblasti (povodí arteria cerebri media). Metastazování probíhá zejména hematogenně.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Příznaky onemocnění závisí na lokalizaci metastáz v mozku. Jsou způsobené jednak přímým tlakem metastázy na danou část mozku a jednak celkovým vzestupem intrakraniálního tlaku. Nejčastějším příznakem onemocnění jsou bolesti hlavy, zejména na počátku onemocnění. Dále se může jednat o poruchy motoriky, kognitivních funkcí a změny osobnosti. Obzvláště mnohočetná ložiska mohou způsobovat demenci. Někdy může být prvním příznakem epileptický záchvat.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Především MRI a CT s kontrastem. Na CT vypadá jako hypodenzní ložisko s hyperdenzním lemem (podobně vypadá absces, odlišení umožní angiografie). Nutné je celkové vyšetření pacienta s průkazem primárního onemocnění. Tzn. RTG plic, UZ břicha, scintigrafie skeletu, celotělové PET.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Chirurgická[upravit | editovat zdroj]

Indikací k operaci je vždy solitární metastáza, zvláště je-li prvním projevem malignity. Musí být na operovatelném místě při dobrém celkovém stavu pacienta a s předpokládanou dobou přežití 6 měsíců. Mnohočetné metastázy obvykle neindikujeme, nejsou-li odstranitelné při jedné kraniotomii. Záleží i na stavu primárního onemocnění. Průměrné přežití po operaci a adjuvantní radioterapii je 40 týdnů (pouhá radioterapie – 15 týdnů; bez léčby 4 týdny).

Radiochirurgický výkon[upravit | editovat zdroj]

Stále častěji se používá gama nůž u ložisek do 3 cm nebo LINAC (ložiska nad 3 cm). Radiochirurgie je dnes upřednostňována především u vícečetných metastáz. Gama nůž se používá pro ložiska do 3 cm, hluboce uložená ložiska a pro nádory ve funkčně významných oblastech mozku.

Radioterapie[upravit | editovat zdroj]

Ozáření celé lebky je preferováno u mnohočetných metastáz a u metastáz malobuněčného bronchogenního karcinomu, protože i při prokázané solitární metastáze je předpoklad diseminace.

Podpůrná terapie[upravit | editovat zdroj]

Pacientům mohou být podávány kortikosteroidy, které mají pozitivní efekt na snížení nitrolebního tlaku. Dále antikonvulziva pokud pacienti trpí epileptickými záchvaty. Pro prevenci trombóz pacienti mohou užívat antikoagulancia.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.


  • SAMEŠ, Martin, et al. Neurochirurgie : Učebnice pro lékařské fakulty a postgraduální studium příbuzných oborů. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2005. 127 s. s. 79. ISBN 80-7345-072-0.


  • BEDNAŘÍK, Josef, et al. Klinická neurologie : Část speciální. 1. vydání. Triton, 2010. 1430 s. ISBN 978-80-7387-389-9.