Inverzní mikroskop

Z WikiSkript


Inverted Microscope

Jedná se o typ optického mikroskopu, který se od klasického typu liší tím, že má optickou soustavu obráceně, tj. objektivy jsou pod pozorovaným objektem a zdroj světla s kondenzorem nad ním. Umožňují pozorování v procházejícím světle ve světelném poli a využívají metodu fázového kontrastu.

Inverzní mikroskop byl vynalezen v roce 1850 J. Lawrencem Smithem, profesorem chemie a členem lékařské fakulty v Luisianě.

Stavba[upravit | editovat zdroj]

  • Základní součástí jsou stejně jako u jiným mikroskopů (základna, okulár, tubus okuláru, rameno mikroskopu, držák preparátu, kondenzor, stativ, stolek, kolektor osvětlení, objektivy, makrošroub, mikrošroub, hlavice).
  • Inverzní mikroskopy jsou vybaveny speciálním stolkem pro tlustostěnné nádoby. Příkladem mohou být Petriho misky nebo Terasakinho komůrky (do 2 mm). Pro zaostřování přes takto silné stěny se využívá korekční kroužek.
  • Velkou roli při pozorování hraje i vzdálenost mezi výstupní čočkou kondenzoru a preparátem, která je důležitá především pro přesnost práce. Tomu odpovídá i sestrojení inverzního mikroskopu. Vzdálenost mezi kondenzorem a pozorovaným objektem a zároveň i pozorovací vzdálenost je delší než bývá obvykle a je označována LWD (long working distance = dlouhá pracovní vzdálenost), ELWD (extra long working distance), SLWD (super long working distance = mimořádně dlouhá pracovní vzdálenost).
  • K mikroskopům můžeme připojit videokameru, fluoroscenční osvětlení, konfokální skenování, dokumentační zařízení aj..

Výhody[upravit | editovat zdroj]

  • Pozorování tkání a živých organismů je možné po delší dobu (→ rozdíl oproti elektronovému mikroskopu, kde jsou preparáty speciálně připraveny, např. potřeny zlatem, a tudíž při pozorování už nejsou živé. Podobně u klasického světelného mikroskopu, kde se využívají podložní a krycí sklíčka a tudíž pozorovaný vzorek je vložen do nepřirozeného prostředí, kde se mění teplota a tlak v důsledku přiložení krycího sklíčka. Preparát může vyschnout odpařováním vody, změnit chování, a nebo také v krátké době zaniknout).
  • Prostorová úspornost a stabilita.
  • Snadnější zajištění neustálého zaostření při pohybu stolkem se vzorkem.

Nevýhody[upravit | editovat zdroj]

  • Vyšší pořizovací cena.
  • Omezená možnost zvětšení.

Využití[upravit | editovat zdroj]

  • Inverzní biologické mikroskopy mají různé využití v oblastech biomedicíny, ekologie, zemědělství. Využívají se při studiu tkáňových a buněčných struktur v mediích (např. kultivačních mediích).
  • Inverzní metalografické mikroskopy jsou využívány např. pro výbrusy kovů.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Inverzní_mikroskop&oldid=407418“