Jaterní testy

Z WikiSkript

Jaterní testy jsou laboratorním vyšetřením, které nás informuje o stavu jater. Jedná se o odběr venózní krve a následné stanovení plazmatické resp. sérové koncentrace 4 enzymů a bilirubinu. Celkem se tedy jedná o 5 parametrů (viz tabulka níže).

Parametr Koncentrace u mužů Koncentrace u žen
Alaninaminotransferáza (ALT) 0,10–0,80 µkat/l 0,10–0,60 µkat/l
Aspartátaminotransferáza (AST) 0,10–0,85 µkat/l 0,10–0,60 µkat/l
Gamaglutamyltransferáza (GGT, GMT) 0,10–0,85 µkat/l 0,10–0,70 µkat/l
Alkalická fosfatáza (ALP, AF) 0,10–2,20 µkat/l 0,10–2,20 µkat/l
Celkový bilirubin (bili, BILT) 2,0–17,0 µmol/l 2,0–17,0 µmol/l

Zvýšené koncentrace alaninaminotransferázy (ALT) a aspartátaminotransferázy (AST) signalizují poškození cytoplazmatické membrány hepatocytů.

Zvýšené koncetracentrace gammaglutamyltransfertázy (GGT) a alkalické fosfatázy (ALP) signalizují poruchu odtoku žluči z jater.

Co a do jaké zkumavky odebrat?[upravit | editovat zdroj]

Krev se odebírá nejčastěji ráno nalačno, minimální doba lačnění by měla být 8 hodin. Pacient by se měl před odběrem vyvarovat větší fyzické námaze.[1]

Odběr krve pro stanovení koncentrace AST, ALT, GGT a ALP provádíme do zlaté nebo zelené zkumavky typu „Vacutainer“ (Na-heparin, Li-heparin). Koncentrace těchto enzymů stanovujeme v séru nebo plazmě.

Odběr krve pro stanovení koncentrace bilirubinu provádíme do fialové, zlaté nebo zelené zkumavky typu „Vacutainer“ (EDTA, Na-heparin, Li-heparin). Koncentraci bilirubinu stanovujeme v séru nebo plazmě.[1]

Referenční meze[upravit | editovat zdroj]

Referenční meze jaterních testů[2]
věk, ev. pohlaví ALT (µkat/l) AST (µkat/l) GGT (µkat/l)
0–6 týdnů 0,10–0,73 0,38–1,21 0,37–3,0
6 týdnů až 1 rok 0,10–0,85 0,27–0,97 0,10–1,04
1–15 let 0,10–0,6 0,10–0,63 0,10–0,39
muži 15 a více let 0,10–0,78 0,10–0,72 0,14–0,84
ženy 15 a více let 0,10–0,78 0,10–0,72 0,14–0,68
věk BILT (µmol/l)
0–1 den 0,0–38,0
1–2 dny 0,0–85,0
2–4 dny 0,0–171,0
3 týdny až 1 rok 0,0–29,0
1 rok a více 2,0–17,0

Faktory ovlivňující jednotlivé koncentrace[upravit | editovat zdroj]

Celkový bilirubin
Faktory snižující výslednou koncentraci: kyselina askorbová, gravidita, expozice pacienta slunečnímu světlu, osvětlení odebraného vzorku krve, u novorozenců jejich ozařování modrým světlem.
Faktory zvyšující výslednou koncentraci: tělesná zátěž, hladovění či zatažení paže při odběru.[1]
ALT
Faktory ovlivňující výslednou koncentraci: léky s hepatotoxickým a cholestatickým účinkem, HCL, věk, hmotnost, fyzická zátěž, trombolýza, požití alkoholu, kouření, delší komprese cévy, hladovění, obezita apod.
AST
Faktory ovlivňující výslednou koncentraci: léky s hepatotoxickým a cholestatickým účinkem, HCL, věk, hmotnost, fyzická zátěž, trombolýza, požití alkoholu, kouření, delší komprese cévy, hladovění, obezita apod.
GGT
Faktory ovlivňující výslednou koncentraci: fenobarbital, fenytoin, acetaminofen, anabolické steroidy, aminopyrin, antikonvulziva, antithyreoidální léky, antirevmatika, thiazidová diuretika, gravidita, cholestáza, žlučové kyseliny, alkoholismus, kouření, obezita, snížení tělesné aktivity, vystavení odebrané vzorku krve teplu, cvičení, vegetariánství.

Biologické poločasy[upravit | editovat zdroj]

Enzym Biologický poločas
ALT 47 hodin
AST 17 hodin
GGT 3–4 dny

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c Pears Health Cyber, s. r. o. Laboratorní hodnoty – Ordinace.cz [online]. ©2010. Poslední revize 2010-04-14, [cit. 2007-07-27]. <http://www.ordinace.cz/laboratorni-hodnoty/>.
  2. MASOPUST, Jaroslav. Klinická biochemie : požadování a hodnocení biochemických vyšetření. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-650-3.