Kýla

Z WikiSkript

Kýla (hernie, hernia) je stav, kdy dojde k patologickému přesunu orgánu (či orgánů) z jeho přirozeného místa. Nejčastěji se tím myslí vytlačení orgánů dutiny břišní skrze oslabená místa břišní stěny. Jedná se však o obecný pojem - existuje např. herniace meziobratlového disku. Hlavní klinický význam břišních kýl spočívá v riziku uskřinutí jejich obsahu (tzv. inkarcerace), kdy dochází ke stlačení cév zásobující daný orgán krví, který pak trpí ischemií a po několika hodinách může dojít až k jeho nekróze. Součástí celého procesu je zánět, který se může šířit dál na pobřišnici (peritoneum) se vznikem život ohrožující peritonitidy. Léčení kýly je chirurgické, přičemž uskřinutí je důvodem k okamžitému výkonu (optimální je operace do 6 hodin). Nejčastější jsou kýly tříselné (79,8 %), stehenní (21,1 %) a pupeční (5 %).

Kýla.png

Stavba[upravit | editovat zdroj]

U většiny kýl rozeznáváme:

  • kýlní branku,
  • kýlní vak,
  • kýlní obsah.

Obsahem u tříselné kýly je nejčastěji tenké střevo (enterokéla) nebo omentum (epiplokéla). Může se ale také jednat o Meckelův divertikl (tzv. Littréova kýla) či pouhou část obvodu tenkého střeva (tzv. nástěnná kýla Richterova). V tříselné kýle u dívek může být obsahem ovarium (ovariokéla). U brániční kýly se může naopak jednat téměř o kterýkoliv orgán dutiny břišní (žaludek, játra, slezina, ledviny).

Dělení[upravit | editovat zdroj]

Dle polohy[upravit | editovat zdroj]

  • zevní
  • vnitřní

Dle původu[upravit | editovat zdroj]

  • vrozené (herniae congenitae)
  • získané (herniae acquisitae)

Dle přítomnosti vaku[upravit | editovat zdroj]

  • pravé (vak je přítomen)
  • nepravé (vak není přítomen)

Dle reponovatelnosti[upravit | editovat zdroj]

  • volně reponibilní (hernia libera)
  • ireponibilní
    • uskřinutá (hernia incarcerata)
    • srůsty mezi vakem a obsahem kýly (hernia accreta)
    • příliš objemná kýla (hernia permagna)

Druhy kýl[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM, et al. Anatomie. 3. vydání. Praha : Grada, 2013. 0 s. ISBN 978-80-247-4788-0.