Kapilára

Kapilára je krevní céva s velmi tenkou stěnou, která tvoří oddíl mikrocirkulace krevního oběhu. Mikrocirkulace je velmi významný oddíl z hlediska výměny důležitých látek mezi krví a buňkami tkání, tvoří přechod mezi tepennou a žilní částí krevního řečiště. Průsvit kapiláry činí 7−9 μm a délka kapiláry se pohybuje v rozmezí 0,25−1 mm. Celková délka kapilár v lidském těle je odhadnuta na 96 000 km. Stěnu kapiláry tvoří vrstva endotelových buněk, bazální lamina a pericyty. Kapiláry a postkapilární venuly obklopuje vrstva kolagenních a elastických vláken, která nahrazuje adventicii.

Vrstva endotelových buněk[upravit | editovat zdroj]

Endotelové buňky jsou obvykle buňky polygonálního tvaru a mezenchymálního původu. Jsou protáhlé ve směru krevního proudu. Endotel bývá jen 0,2 μm silný a jeho buňky jsou spojeny pomocí zonulae adhaerentes, tight junctions (voda a malé hydrofilní molekuly) a gap junctions.

Podrobnější informace naleznete na stránce Buněčná spojení.

Typy endotelu[upravit | editovat zdroj]

Rozlišujeme tři základní typy:

Souvislý endotel

Je to nejčastější typ uspořádání endotelu, který neobsahuje fenestrace. Nachází se ve svalech, vazivu, exokrinních žlázách, nervové tkáni. Pro endotelové buňky jsou typické kaveoly, cytoplasmatické vesikuly, které usnadňují transcelulární transport makromolekulárních látek. Typickým příkladem souvislého endotelu jsou mozkové kapiláry. Paracelulární prostory jsou uzavřeny hustě nakupenými tight junctions. Transcytosa se vyskytuje jen zřídka, je omezena jen na několik vybraných látek. Tento endotel je součástí hematoencefalické bariéry.

Fenestrovaný endotel

Nachází se v endokrinních žlázách, střevní sliznici, peritubulární pleteni ledvin, cirkumventrikulárních orgánech. Endothel obsahuje drobné fenestrace o průměru 70 nm, které jsou překryty diaphragmou. Fenestrace nesou záporný náboj (nejspíše díky glykokalyxu). Přes fenestrace prostupuje voda, malé hydrofilní molekuly, ale neprostupují plasmatické proteiny. Bazální lamina je dobře vyvinuta. Fenestrované kapiláry jsou v místech s rychlou výměnou látek mezi krví a tkáněmi, např. v ledvinách, ve střevech.

Nespojitý endotel

Vyskytuje se v jaterních sinusoidách. Nemají bazální laminu a obsahují fenestrace bez diaphragmy. Endotel je prostupný pro téměř všechny látky v plazmě.

Bazální lamina[upravit | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Bazální lamina.

Pericyty[upravit | editovat zdroj]

Buňky, které zevně obklopují kapiláru. Jsou schopné kontrakce a tím zužování cévy. Nahrazují v kapilárách tunica media. Jsou mezenchymálního původu. Vytvářejí vlastní bazální laminu, která splývá s lamina basalis endotelových buněk. V cytoplazmě obsahují aktin, myosin a tropomyosin. Proto se soudí, že pericyty jsou schopny kontrakce.

Funkce kapilár[upravit | editovat zdroj]

Permeabilita

Kapiláry jsou prostupné pro dýchací plyny, substráty a metabolity, které přestupují buď z krve do buňky nebo naopak. Prostupnost kapilární stěny závisí na velikosti prostupujících molekul a utváření kapilární stěny.

Metabolické funkce

Endotel je schopný metabolizovat např. konverzi angiotenzinu I na angiotenzin II; konverzi bradykininu, serotoninu, prostaglandinů, norepinefrinu, trombinu na inaktivní látky; odbourávání lipoproteinů a získávání triacylglycerolů a cholesterolu.