Kaz skloviny

Z WikiSkript

Kaz skloviny začíná aktivní iniciální kazivou lézí, kterou nazýváme white spot. White spot je křídovitě bílá skvrna, mírně zhrublá, kontinuita ale není narušena. Je produktem demineralizačních a remineralizačních fází. Jelikož demineralizace převažuje dochází k rozpouštění interprizmatické substance, pronikají organické kyseliny do skloviny.

Zóny kazu[upravit | editovat zdroj]

  • translucentní zóna – zóna pokračující demineralizace, nacházíme zvětšené póry ve sklovině (objem asi 1 %) (ve zdravé sklovině asi 0,1 %) uvolněním rozpustného bikarbonátu z apatitové krystalové mřížky;
  • tmavá zóna – póry 2–4 %, ale jsou menší v důsledku remineralizace;
  • tělo léze – zóna velké ztráty minerálů, póry 5–25 %, do nich mohou vnikat složky slin, Retziusovy proužky a příčné pruhování jsou lépe viditelné;
  • povrchová vrstva – ztráta minerálů 1–10 %, v mikroskopu se jeví jako intaktní, póry méně než 5 %, prostory mezi krystaly větší (důsledek demineralizace), prizmata zůstávají dlouho, často větší krystaly než ve zdravé sklovině (důsledek remineralizace).

Fáze vzniku kazu[upravit | editovat zdroj]

  • Fáze 1: mikroorganismy produkují organické kyseliny.
  • Fáze 2: organické kyseliny difundují do skloviny do interprizmatické oblasti.
  • Fáze 3: kyseliny zde disociují a H+ napadají sklovinné krystaly, ze skloviny se uvolňují minerály, směrem k povrchu skloviny se difúzní rychlost snižuje, Ca2+ a fosfát vytváří na povrchu nové krystaly (reprecipitace) a tím vzniká pseudointaktní povrch.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. 0 s. ISBN 80-247-0311-4.