Klasifikace epileptických záchvatů

Z WikiSkript

Epileptický záchvat je příznakem epilepsie; může se vyskytovat u řady onemocnění.

  • typ záchvatů určí: anamnéza, pozorování, EEG
  • stanovení typu záchvatu přispívá k lokalizaci epilepsie v CNS, po etiologii pátráme až zobrazovacími metodami
  • primární epilepsie – silná genetická predispozice, podkladem není žádná strukturální, metabolická či patologická abnormita, v období mezi záchvaty nejsou odchylky od normy
  • sekundární (symptomatická) epilepsie – provází jiná onemocnění CNS, prognóza horší než primární epilepsie[1]

Parciální epileptický záchvat (fokální, ložiskový)[upravit | editovat zdroj]

  • lokalizovanost epileptického výboje, který se může šířit do okolí, nebo i sekundárně generalizovat; parciální záchvaty jsou projevem lokalizované (fokální) léze mozku
  • vždy sekundární (nádor, zánět)[1]

Parciální simplexní záchvat[upravit | editovat zdroj]

  • vědomí zachováno, s příznaky:
    • motorickými (tonické / klonické) – 1 segment končetiny, Jacksonská motorická epilepsie, adverzivní záchvaty (z gyrus praecentralis)
    • senzorickýmipseudohalucinace, iluze, parestézie, bolest, Jacksonská senzitivní epilepsie (z gyrus postcentralis a senzorické kůry)
    • autonomními – TF, DF, nauzea, zčervenání, bolest
    • psychickými – dreamy states, deja vu, depersonalizace (z limbického systému a kůry)[1]

Parciální záchvat s komplexní symptomatologií[upravit | editovat zdroj]

  • vědomí porušeno: (temporální epilepsie) – aura (unciformní krize, depersonalizace, halucinace / iluze, abdominální aura), záchvat (pohledem nepřítomný, stereotypní pohyby)
    • ztráta vědomí navazuje na parciální simplexní záchvat
    • ztráta vědomí od začátku[1]

Parciální záchvat sekundárně generalizovaný[upravit | editovat zdroj]

  • parc. → do kmene → ztráta vědomí → talamokortikální okruh → do obou hemisfér
  • prodromy → aura → iktus → postparoxysmální období
    • parciální simplexní záchvat se sekundární generalizací
    • komplexní parciální záchvat se sekundární generalizací
    • parciální simplexní záchvat v komplexní se sekundární generalizací[1]

Generalizovaný epileptický záchvat[upravit | editovat zdroj]

  • bilaterálně lokalizované záchvaty, symetrické bez ložiskového začátku
  • začátky epileptických výbojů se lokalizují do mezodiencefalické retikulární formace a projikují se difuzně po celém mozku
  • s křečemi (konvulzivní) / bez křečí (non-konvulzivní)
  • porucha vědomí záchvat uvádí, bez aury, primární i sekundární
  • typický průběh má tři fáze: Období před záchvatem – aura (může chybět); samotný záchvat, jenž trvá i několik minut; posléze pacient upadá do spánku.
    • absence (petit mal): „záraz“ (zakoukání, záškuby víček), zblednutí / zčervenání, EEG: hrot / pomalá vlna
      • typická absence
      • atypická absence
    • myoklonický záchvat – rychlé sval. záškuby bez ztráty vědomí, EEG: výboj hrotů
    • tonický záchvat (Westův syndrom) – tonické spazmy trupu a flexe HKK, extenze DKK, u dětí, mentální retardace, pády
    • klonický záchvat (dětská a Janzova juvenilní myoklonická epilepsie) – menší frekv. záškubů než myoklonus, ztráta vědomí, děti
    • atonický záchvat (astatický záchvat, Lenoxův-Gastautův syndrom) – ztráta tonu posturálních svalů → náhlý pád k zemi, nemusí být porucha vědomí
    • tonicko-klonický záchvat (grand mal) – ztráta vědomí, pád, cyanóza, salivace, areflexie zornic, (1) tonická fáze (EEG: vysoké symetrické hroty) → (2) tonicko-klonická fáze (↑TK, TF, tonické kontrakce a krátké relaxace, EEG: vysoké pomalé vlny / komplexy hrot/vlna) → (3) fáze uvolnění (ochabnutí svalů a inkontinence, EEG: izoelektrická linie) → probuzení a zmatenost / spánek[1]

Neklasifikované záchvaty[upravit | editovat zdroj]

Status epilepticus[upravit | editovat zdroj]

  • 90 % nekomplikovaných generalizovaných záchvatů trvá méně než 2 minuty, zřídka do 5 minut, tzn. je nutné jako status epilepticus (SE) léčit každý záchvat trvající 5, nejvýše 10 minut. Mortalita generalizovaného tonicko-klonického SE je 10–20 %.
  • porucha vědomí i mezi záchvaty → může dojít k poškození mozku
  • urgentní stav! (vyčerpání, ↑TK)[1]
  • doprovázen horečkou, leukocytozou, acidozou a hrozí energetické vyčerpání a kolaps organismu, mozková hypoxie z respirační hypoventilace a mozkový edém

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.