Koncepce tří R

Laboratorní zvířata

Koncepce tří R byla zavedena v roce 1959, aby se během vědeckých experimentů zabránilo zbytečnému utrpení zvířat. Sestává z těchto bodů:

1. Replacement (náhrada)

   Živá zvířata by měla být v experimentu v co největším možném rozsahu nahrazena alternativními metodami: in vitro (tkáňovými kulturami), organismy na nižším stupni vývoje (bakteriemi), imunologickými technikami, matematickým modelováním apod.

2. Reduction (snížení počtu)

   Do pokusu by měl být zahrnut co nejmenší možný počet zvířat, který je schopný podat validní výsledky. V této souvislosti je u používaných zvířat nezbytná znalost chování a fyziologie, požadavků na výživu, prostředí apod.

3. Refinement (zjemnění)

   Experiment by měl probíhat tak, aby zvířata zbytečně netrpěla, tj. měly by být vyloučeny zbytečné stresové faktory a bolestivé přístupy (vhodné je použití anestetik a analgetik). Každé zvíře by v experimentu mělo být použito pouze jedenkrát.

V ČR jsou podmínky pro práci s laboratorními zvířaty definovány zákonem o ochraně zvířat (vztahuje se pouze na obratlovce):

• experimentátor musí mít osvědčení odborné způsobilosti pro práci s laboratorními zvířaty,
• dodavatelské i uživatelské zařízení musí být držitelem akreditace,
• veterinární správa podává vyjádření k chovu a využití laboratorních zvířat,
• experimenty musí být dobře naplánovány v projektu pokusů.

Kontrola dodržování těchto podmínek se děje na třech úrovních:

• Ústřední komise pro ochranu zvířat (vrcholný orgán),
• Revizní komise (na úrovni ministerstva),
• Odborná komise (na úrovni uživatelského zařízení).

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.